Ukrajinci nové střely dalekého dosahu potřebují

Ukrajina sice dostala americké rakety ATACMS s dostřelem 170 km, jenomže ty nemůže používat proti cílům na území Ruské federace. Proti nim může vypalovat z raketometů HIMRS jen rakety GMLRS s dostřelem 70. Rusové to dobře vědí, jak ukázala analýza rozmístění letecké a další vojenské techniky na území Ruska u Ukrajiny.

V pásu dostřelu raket GMLRS není žádné významné ruské letiště. V pásmu dostřelu raket ATACMS se zkráceným dostřelem na 170 km, jaké mají Ukrajinci, je jich šest nebo sedm a v pásmu plného dostřelu 300 km je jich sedmnáct, plyne z mapy, kterou společně vytvořily Institut pro studium války a web Critical Threats. Institut uvádí, že mimo dostřel GMLRS je 230 z 250 známých ruských vojenských a polovojenských objektů u Ukrajiny včetně skladů techniky, munice nebo paliv.

Nejmenovaný americký vládní zdroj listu Politico řekl, že Rusko přesunulo „90 procent letadel shazujících kluzákové bomby“, které bombardují Ukrajinu, na letiště, jež jsou mimo dosah raket ATACMS s dostřelem 170 km. Ze 17 letišť u Ukrajiny využívají deset vzdálenějších.

Institut pro studium války uvádí, že zatímco letadla lze přemístit na základny od 10 nebo 150 km dál, nedá se čekat, že by všechno vybavení ze skladů v dostřelu raket ATACMS bylo odvezeno do vzdálenosti přesahující 170 km. Jsou to například sklady v Brjansku, kde jsou i velké zásobníky paliva.

Ani útoky na letiště u Ukrajiny by však nezabránily Rusům ve vysílání strojů sloužících k průzkumu, monitorování situace ve vzduchu nebo na bojišti, k řízení vlastního letového provozu a bombardérů nosících střely s plochou dráhou letu. Ty startují z hlubokého týlu ze vzdálenosti nejméně několika set kilometrů, někdy i více než tisíce kilometrů. Útoky by ovšem zkomplikovaly nasazení vrtulníků, Kamovy Ka-52 mají vytrvalost 2,5 hodiny.

Střely s plochou dráhou letu Storm Shadow / SCALP s dosahem přes 200 km jsou sice britsko-francouzské, ale využívají některé americké komponenty, takže nestačí souhlas Londýna. Británie proto už požádala Spojené státy, aby umožnily používat tyto rakety proti vojenským cílům v Rusku. Tyto střely se ovšem vypouštějí z letadel, jichž má Ukrajina málo. Dostatek nemá ani samotných střel.

Americké velení si to uvědomuje. „Naší politikou je umožnit Ukrajině protiúdery při své obraně před ruskými útoky přicházejícími přes hranice z pohraniční oblasti a tato pohraniční oblast zahrnuje i Kursk,“ řekla ve čtvrtek mluvčí Pentagonu Sabrina Singhová. Samotné město Kursk s letištěm a sklady ovšem leží za hranicí dostřelu raket GMLRS, které tam mohou používat.

Institut pro studium války uvedl, že nutnost využívat jen sklady a základny ve vzdálenosti přes 170 km od ukrajinských hranic nebo fronty by způsobila Rusku velké logistické problémy. Připomíná úspěšné použití raket HIMARS v létě a na podzim 2022, které nakonec donutilo Rusko rozptýlit zásoby a vedlo k zastavení ruské ofenzívy a úspěchu ukrajinské protiofenzívy v Charkovské oblasti a osvobození Chersonu.

Pak se Rusové přizpůsobili změněným podmínkám a už nevyužívali sklady a místa soustředění na okupovaných územích blíže frontě než 70 km. Rusko také rozmístilo do oblasti systémy protivzdušné obrany a radioelektronického boje, které omezily možnost ostřelování svého týlu a ztížily Ukrajincům možnost přesných zásahů. To však trvalo několik měsíců.

Dá se očekávat, že pokud by byli Rusové nyní donuceni k podobnému kroku, opět by to jejich ofenzívu na dlouhé měsíce zbrzdilo. „Zrušení těchto restrikcí by umožnilo Ukrajině zahájit údery na významné ruské vojenské cíle a okamžitě donutilo ruského prezidenta a ruské vojenské velení rozhodnout o další alokaci omezených prostředků protivzdušné obrany a radioelektronického boje a upravení ruské vojenské logistiky a podpůrných systémů na celém bojišti do větší hloubky,“ uvedl ISW.

Protože jsou však omezení rušena pomalu, musí Ukrajina spoléhat na vlastní zbraně. Proto tak často používá drony dlouhého doletu, což jsou často upravená ultralehká letadla, nebo své protilodní střely Neptun, které spolu s nasazením raket Strom Shadow a bezposádkových člunů domácí provenience vyhnaly ruskou Černomořskou flotilu z Krymu dále na východ, do přístavů na Kubáni. Proti Krymu však rakety SCALP a nyní i ATCAMS lze používat, protože to je okupované území.

Nyní však Ukrajina potřebuje zastavit ruskou bombardovací ofenzívu, což je důvod, proč tak usilovala o stíhačky F-16. „Za dva a půl roku války v plném rozsahu vypálilo Rusko na Ukrajinu asi deset tisíc raket různých typů a shodilo více než 33 tisíc (kluzákových bomb) KAB. Útoky na naše města lze zastavit údery na nosiče těchto zbraní, ruská letadla na vojenských letištích. Včera jsme poprvé úspěšně bojově použili naši novou zbraň - ukrajinskou raketu dron dlouhého dosahu Paljahycja,“ uvedl Zelenskyj v nedělním videu na Facebooku.