Ukrajinci mohou v Kurské oblasti bojovat jinak, proti Rusům mají velkou výhodu

„Prostě bojují, kde je to výhodné, a když to výhodné není, tak se stáhnou. A to je skutečně účinný způsob boje,“ popsal situaci válečný expert výzkumné instituce RAND Corporation Michael Bohnert.

Tuto výhodu mají Ukrajinci pouze v Kurské oblasti, protože na domácí půdě vedou obrannou válku. Ta má sice také strategické výhody, ale zároveň armádu takticky svazuje. Ukrajinské jednotky tak drží města, dokud jim nezbude než se před Rusy stáhnout. Tento scénář byl k vidění na některých z nejznámějších bojišť války, jako jsou Bachmut nebo Avdijivka, zmiňuje server Business Insider.

Co se velkých válečných konfliktů týče, je ruská invaze na Ukrajinu poměrně neobvyklá, protože boje probíhají téměř exkluzivně na území jediného státu. Právě to způsobuje, že ukrajinští obránci často nemají žádnou možnost taktických manévrů a pouze drží vytyčené pozice.

Srpnový vpád ukrajinských sil do Kurské oblasti tento scénář změnil. Ačkoliv operace Ukrajinců v oblasti zasáhly i hlouběji do ruského teritoria, pevně pod svou kontrolu dostali asi 800 kilometrů čtverečních území. Z toho už také určitou část ztratili, ale přesto si již téměř tři měsíce drží pozice uvnitř Ruska.

„Můžou využívat terénu, bojovat nejúčinnějším možným způsobem, a nakonec mohou odejít, pokud budou potřebovat ochránit své síly nebo vybavení či za účelem dosažení nějakého jiného cíle,“ uvedl Bohnert. Ústup by pro ně navíc v Kurské oblasti neměl žádné negativní následky, což se v případě bojů na ukrajinském území říct nedá.

V Kurské oblasti se Ukrajinci také vůbec nemusí zaobírat obranou měst. „Nejsou to ukrajinská města. Můžou se rozhodnout, že budou bojovat a bránit je z nejvýhodnějších možných pozic, a proto mohou stavět opevnění. Pokud je ale nepřítel v přesile, tak se prostě stáhnou k dalšímu městu,“ popsal Bohnert.

Rusové v Kurské oblasti v současnosti postupují a získávají zpět územní kontrolu. Podle expertů to však neznamená, že by byla ukrajinská operace na ruském území odsouzena k nezdaru. William Alberque ze Stimsonova centra například uvedl, že Rusové prozatím „získávají zpět snadno získatelné části“ a „se zbytkem ukrajinských pozic to budou mít mnohem těžší“.

Už jen proto, že si Ukrajinci mohou „vybrat, kdy a kde se budou bránit“, si podle Bohnerta ruské znovudobývání ztraceného území vyžádá velké ztráty. Tak strategický přínos držení ruského území vyhodnotil i bývalý zpravodajský analytik britského ministerstva obrany Matthew Savill.

Dle Alberqua mají nyní Ukrajinci možnost postupujícím Rusům připravovat pasti a takzvané „zóny smrti“. „Nemusí bránit celou državu. Mohou se ptát: Kde se můžeme skutečně bránit? Jaká jsou skutečně dobrá místa pro boj s Rusy?“ uvedl Alberque.

Doma Ukrajincům hrozí, že jakékoliv ztracené území zůstane pod ruskou kontrolou na neurčito. Krym například Rusové drží už od roku 2014. Podobně Rusko ještě před invazí podporovalo separatisty na Donbasu, který si chce též ponechat pod kontrolou.

Při výběru obranné strategie na domácí půdě nemohou Ukrajinci hledět jen na vhodnost terénu. „Nekoukají jen na ubránitelné pozice, ale koukají také na symboliku různých ukrajinských vesnic zakořeněnou hluboko v ukrajinských dějinách. Demoralizace ze ztráty ukrajinské vesnice je úplně odlišná než při ztrátě ruské vesnice, na které Ukrajincům vůbec nezáleží,“ vysvětlil Alberque.

„Ztráty vesnic, které předtím získala zpět od Rusů nebo které jsou historicky významné, musí pro Ukrajinu být skutečně bolestivé. Každý centimetr ztraceného území je dýka do srdce všeho ukrajinského,“ dodal.

Ukrajinci jsou si naopak vědomi, že jim žádné ruské území po konci války nezůstane, a vnímají ho maximálně jako želízko k vyjednávání. Proto se o budoucnost ztraceného území v Kurské oblasti nemusí nijak obávat. „To je pro velitele obrovská operační výhoda, když nemusí do písku načrtávat žádné linie,“ zhodnotil Alberque.