Článek
Podle diplomatů Sybiha využil soukromých schůzek se západními partnery při své první cestě do Spojených států, aby s nimi projednal možná „kompromisní řešení“.
„Stále otevřeněji hovoříme o tom, jak to (ruská agresivní válka) skončí a čeho by se Ukrajina musela vzdát, aby dosáhla trvalé mírové dohody,“ sdělil britskému listu jeden z diplomatů. „To je velká změna proti situaci ještě před šesti měsíci, kdy takové rozhovory byly tabu,“ dodal.
Podobně přitom hovoří i český prezident Petr Pavel, který v rozhovoru pro americký deník The New York Times (NYT) minulý týden uvedl, že „nejpravděpodobnějším výsledkem války bude, že část ukrajinského území bude pod ruskou okupací, dočasně“. Ukrajina ani Rusko podle něho navíc nemohou očekávat, že docílí svých maximálních cílů.
Terčem ruských náletů se staly Sumy. Zasažena byla dvakrát nemocnice
„Mluvit o porážce Ukrajiny nebo o porážce Ruska, to se prostě nestane,“ dodal s tím, že „konec bude někde mezi“.
Změnou podle průzkumu Kyjevského mezinárodního sociologického institutu prochází i veřejné mínění na Ukrajině. Letní sondáž ukázala, že 57 procent oslovených respondentů si myslí, že by se Kyjev měl zapojit do mírových jednání s Moskvou. Minulý rok to přitom bylo jen 33 procent, píše FT.
Průzkum také ukázal, že si válka vybírá čím dál větší daň na lidských životech. 77 procent lidí totiž uvedlo, že ve válce proti Rusku ztratilo rodinného příslušníka, kamaráda nebo známého. Před dvěma lety takových lidí bylo čtyřikrát méně. Dvě třetiny lidí navíc uvedly, že je pro ně obtížné nebo velmi obtížné vyžít z válečného příjmu.
Putin se bojí použít jaderné zbraně, miluje styl svého života, řekl Zelenskyj
