Ukrajina se potýká se stamiliardovým deficitem

Ruská invaze a válka vedle ztrát na životech, rozbombardovaných sídlišť a poničené infrastruktury vyvolala platební neschopnost, odliv mozků, rostoucí nezaměstnanost, vysokou inflaci a dramatický pokles exportu, což znamenalo miliardové výpadky na daňových příjmech. Náklady dál navyšuje nákup energií a opravy poškozených nejen energetických systémů.

Peníze z rozpočtu mají zajistit, aby nejzákladnější služby, jako je zdravotnictví a školství, zůstaly občanům dostupné i v době, kdy zuří válka.

„Pro Ukrajinu je deficit 38 miliard dolarů neudržitelná suma,“ připustil minulý měsíc prezident Volodymyr Zelenskyj v online projevu na mezinárodní konferenci v Berlíně. Za prioritu označil financování platů učitelů, lékařů, sociálních dávek a důchodů. Země nyní spoléhá na pomoc západních spojenců, kteří se opakovaně zavázali k podpoře, jak dlouho to bude potřeba.

Vedle Evropské unie a USA pomohou i mezinárodní instituce jako Mezinárodní měnový fond a Světová banka.

Evropská komise připravila pro letošní rok záchranný balík pro Ukrajinu ve výši 18 miliard eur (427 miliard korun). To je 1,5 mi­liardy eur měsíčně. Maďarsko sice původně pomoc vetovalo, v prosinci však veto stáhlo v rámci vyjednávání o přerozdělování prostředků z unijních fondů.

Pomoc Ukrajině z EU má mít podobu dlouhodobých zvýhodněných půjček se splatností až v roce 2033. USA plánují pomoc v podobné měsíční výši, v dolarech a formou grantů, tedy bez nutnosti splácet. Peníze od spojenců tak pomohou rozpočtový deficit Ukrajiny pokrýt z větší části, ale ne beze zbytku.