Ukrajina se bez americké pomoci obejde do léta, pak pocítí nedostatky munice a zbraní

Americká vojenská pomoc je pro obranu Ukrajiny před ruskou invazí klíčová, uvedl list The Wall Street Journal. Velké zásilky, které před koncem svého funkčního období poslal nebo aspoň smluvně přislíbil Joe Biden, by měly ukrajinským silám umožnit bojovat beze změny strategie a intenzity aspoň do poloviny roku, hodnotí situaci bývalá náměstkyně amerického ministra obrany Celeste Wallanderová.

Ukrajinští analytici jsou pak ve svých odhadech často ještě optimističtější. „Můžeme vydržet možná půl roku nebo rok, abychom Evropě dali další rok na začátek produkce veškeré munice, kterou dovedou vyrobit. Můžeme utrpět nějaké ztráty, možná přijdeme o nějaké území, ale navzdory obtížím nemáme jinou možnost než bojovat,“ řekl analytik charitativní organizace Come Back Alive Mykola Bjeljeskov.

Anonymní poradce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského přiznal, že ukončení pomoci je nejhorší možný scénář. Evropa se ale připravuje na to, že nedostatky kdyžtak nahradí. Evropská unie, Velká Británie a Norsko loni podle WSJ Ukrajině dohromady poskytly vojenskou pomoc v hodnotě 25 miliard dolarů (596,3 miliardy korun), což je více, než poslaly USA. Kontinent také významně zvýšil množství vyrobených dělostřeleckých granátů.

Podle Zelenského Spojené státy celkem Ukrajině od začátku ruské invaze poskytly vojenskou pomoc v hodnotě 70 miliard dolarů (1,7 bilionu korun). To je podle WSJ víc než ostatní západní spojenci napadené země poskytli dohromady. Ukrajina se ale nespoléhá jen na zahraniční pomoc a vybudovala vlastní mohutnou muniční produkci. Ročně je teď schopná vyrobit výzbroj v hodnotě 30 miliard dolarů (715,6 miliardy korun).

V současnosti tak Ukrajina vyrábí nebo financuje 55 % svého armádního vybavení, Evropa dodává 25 % a USA 20 %. Spojené státy Ukrajině tedy dodávají nejméně, ale zároveň jí poskytují například pokročilé systémy protivzdušné obrany, balistické střely, navigační systémy a rakety dlouhého doletu, které nebude aspoň v dohledné době nikdo schopný nahradit. Evropa jich na to buď nevyrábí dost, nebo je nevyrábí vůbec.

Schopnost Ukrajiny udeřit na velké vzdálenosti a chránit vlastní týl by tak v případě ukončení americké pomoci po nějaké době výrazně utrpěla. Otázkou podle analytiků zůstává, zda by USA aspoň Evropským státům umožnily pro Ukrajinu americké systémy dál nakupovat. „Ve skutečnosti nejde o pomoc, ale o to, jestli se bude Trump podílet na výrobě zbraní pro Ukrajinu. Pokud ne, bude to pro Ukrajinu a Evropu kategorická rána,“ uvedl analytik kyjevského think tanku New Geopolitics Research Network Mychajlo Samus.

Pro Ukrajinu možnost, že Spojené státy ukončí svou podporu, není úplně nová. Trump kritizoval pomoc pro napadenou zemi už ve své předvolební kampani. Mnoho dalších republikánů pak bylo proti schválení posledního balíčku pomoci, který byl Kongresem přijat loni v dubnu. Dohody s předchozím prezidentem Joem Bidenem proto Kyjevu zajišťují dodávky aspoň do roku 2026.

Představitelé předchozí americké administrativy nyní tvrdí, že se tím paradoxně snažili nastupujícímu Trumpovi pomoci. „Toto byla podpora předpokládané strategie nastupující administrativy: Vyjednávat z pozice síly a Putinovi ukázat, že Ukrajinci mohou v boji pokračovat,“ řekla Wallanderová.