Hlavní obsah

Ukrajina oznámila osvobození těžebních věží u Krymu

Aktualizováno

Ukrajina dobyla zpět čtyři těžební plošiny v Černém moři u Krymu, které Rusko okupovalo od roku 2015. V pátek to podle agentury Reuters na internetové komunikační síti Telegram uvedla ukrajinská vojenská rozvědka (GUR). Podle ČTK zprávu s odkazem na GUR převzala i další média.

Foto: Ukrajinská vojenská rozvědka (GUR)

Záběr z operace ukrajinské armády, která dobyla zpět těžební věže v Černém moři

Článek

„Unikátní operaci k opětovnému ovládnutí plošin podnikly jednotky vojenské rozvědky. Podařilo se dobýt plošiny Petro Hodovalec, Ukrajina, Tavrida a Syvaš. Speciálním silám se při operaci podařilo získat cennou kořist v podobě zásob neřízených střel pro vrtulníky a také radar Něva, který dokáže sledovat pohyb lodí v Černém moři,“ napsala rozvědka na síti Telegram.

Při jedné fázi operace nastal boj mezi ukrajinskými speciálními jednotkami ve člunech a ruskou stíhačkou Su-30. „Ruský letoun byl poškozen a musel ustoupit,“ tvrdí rozvědka. Ruské ministerstvo obrany tehdy naopak tvrdilo, že potopilo dva ukrajinské čluny.

Na boje mezi Rusy a Ukrajinci o ovládnutí plošin, které mohou stejně jako v případě Hadího ostrova na západě Černého moře posloužit jako předsunuté základny či heliporty a mohou být na nich umístěny střely dlouhého doletu, upozornilo britské ministerstvo obrany v srpnu.

Bojkovy věže

Podle informací agentury Reuters měly být osvobozeny věže známé jako Bojko Towers. Přezdívku získaly po bývalém ukrajinském ministrovi energetiky Juriji Bojkovi a pojí se k nim korupční skandály.

Rusko zmíněné těžební plošiny okupovalo od roku 2015 a na začátku plnohodnotné invaze na Ukrajinu před půl druhým rokem je použilo pro vojenské účely. Posloužily jako vrtulníková a radarová stanoviště, napsal twitterový účet Clash Report, který vývoj konfliktu na Ukrajině monitoruje.

Na Ukrajině se zmíněným plošinám přezdívá Bojkovy věže, a to kvůli korupčnímu skandálu z roku 2011, kdy vyšlo najevo, že dvě plošiny byly zakoupeny za dvojnásobek tržní ceny, což státní rozpočet připravilo o 400 milionů dolarů (více než devět miliard Kč). Ve skandálu podle BBC figuroval později svržený prezident Viktor Janukovyč a bývalý šéf centrální banky Serhij Arbuzov, nicméně aféra byla pojmenována po tehdejším ministrovi paliv a uhelného průmyslu, jakkoli ministr Jurij Bojko mezi podezřelými nefiguroval.

Výběr článků

Načítám