Ukrajina může jadernou bombu vyrobit v řádu měsíců, tvrdí dokument

Jaderná bomba by obsahovala plutonium a podobnou technologii, již Spojené státy použily při sestrojování bomby zvané Fat Man, kterou v roce 1945 shodily na japonské město Nagasaki.

„Vytvoření jednoduché atomové bomby, jako to udělaly Spojené státy v rámci projektu Manhattan, by po 80 letech nebylo obtížným úkolem,“ cituje britský deník informační dokument.

Ukrajina v současné době nemá čas ani peníze na vybudování a provoz rozsáhlých zařízení potřebných k obohacování uranu. Kvůli tomu by atomovou bombu musela sestavit pomocí plutonia získaného z vyhořelých palivových tyčí odebraných z ukrajinských jaderných reaktorů.

Země, která se již třetím rokem brání ruské agresi, v tuto chvíli stále ovládá devět provozuschopných reaktorů a disponuje významnými jadernými zkušenostmi, uvedl dále deník.

„Hmotnost reaktorového plutonia, které má Ukrajina k dispozici, lze odhadnout na sedm tun. Početný arzenál jaderných zbraní by ovšem vyžadoval mnohem menší množství materiálu. Toto množství stačí na stovky bojových hlavic s taktickou účinností několika kilotun,“ uvádí se dále ve zprávě.

Americký Fat Man při výbuchu uvolnil energii odpovídající zhruba 20 kilotunám TNT. Takovou sílu by ale ukrajinské atomovky neměly. Byly by asi desetkrát slabší, tedy dvoukilotunové.

„To by stačilo na zničení celé ruské letecké základny nebo vojenských, průmyslových či logistických zařízení. Přesný jaderný výkon by byl nepředvídatelný, protože by se použily různé izotopy plutonia,“ stojí dále ve zprávě.

Autorem dokumentu je Oleksij Jižak, vedoucí oddělení ukrajinského Národního institutu strategických studií, což je vládní výzkumné centrum, které působí jako poradní orgán prezidentské kanceláře a Rady národní bezpečnosti a obrany Ukrajiny.

O tom, že by Ukrajina mohla sestavit jadernou zbraň, hovořil už i prezident Volodymyr Zelenskyj. Když se v září setkal s Donaldem Trumpem, Zelenskyj mu řekl, že buď Ukrajina vstoupí do Severoatlantické aliance, nebo bude mít jaderné zbraně.

„Při jednání s Donaldem Trumpem jsem mu řekl, že buď bude mít Ukrajina jaderné zbraně, a ty pak budou naší obranou, nebo musíme uzavřít nějaké spojenectví. Kromě NATO dnes neznáme žádné jiné spojenectví, které by bylo účinné,“ prohlásil podle serveru Evropejska pravda Zelenskyj.

Ukrajina do roku 1994 sama na svém území jadernými zbraněmi disponovala, vzdala se jich ovšem podpisem Budapešťského memoranda, které jí mělo garantovat územní celistvost a svrchovanost. Rusko jej v roce 2014 porušilo anexí Krymu a boji na Donbasu a o osm let později i rozpoutáním plnohodnotné agresivní války.

Mluvčí ukrajinského ministerstva zahraničí v reakci na středeční text uvedl, že Ukrajina rozhodně žádné plány s jadernými zbraněmi nemá. „Nevlastníme, nevyvíjíme ani nemáme v plánu jaderné zbraně nějak získat,“ napsal ve vyjádření na síti X a připomněl, že Ukrajinci podepsali smlouvu o nešíření jaderných zbraní (NPT). Ta vznikla v OSN v roce 1968 a každých pět let prochází revizí.

Mezi signatáři smlouvy je 191 zemí. Poslední revizní dokument zablokovala na konferenci v roce 2022 Moskva, které zřejmě vadily zmínky o tehdejší situaci v Záporožské jaderné elektrárně na Ukrajině. Nebylo to poprvé, kdy nebylo na konferenci o revizi smlouvy dosaženo konsenzu. Předchozí konference v roce 2015 skončila bez závěrečného dokumentu kvůli sporům o označení Blízkého východu za oblast bez jaderných zbraní.