Ukrajina musí naléhavě změnit kurs, tvrdí pesimistická analýza The Economist

Ruský postup na východě země, zejména kolem města Pokrovsk, je ukazatelem ubývajícího štěstí Ukrajiny. Až dosud to bylo pomalé a nákladné. Rusko podle odhadu mělo dosud přijít o 500 tisíc vojáků. Denně má přicházet o 1200 vojáků, kteří na bojišti buď zahynou, nebo jsou raněni.

Vysokými ztrátami je ale postižena i Ukrajina. Její bojové linie by se mohly zhroutit dřív, než se ruské válečné úsilí vyčerpá, upozorňuje deník Economist v analýze.

Armáda se snaží mobilizovat a vycvičit dostatek vojáků, aby udržela frontové linie, ovšem na dobytí ztracených pozic nemůže být ani pomyšlení. Propast mezi celkovým vítězstvím, po kterém mnoho Ukrajinců touží, a jejich ochotou či schopností za něj bojovat, se rozšiřuje, poznamenává deník.

Ukrajina se potýká s velkými problémy také mimo frontu. Rusko jí zničilo téměř celou elektrickou síť a obyvatele země čeká mrazivá zima, kdy výpadky elektřiny mohou trvat až 16 hodin denně. Lidé jsou už válkou unaveni.

Pokud bude Zelenskyj i nadále vzdorovat realitě a trvat na tom, že ukrajinská armáda může získat zpět vše, co Rusko od roku 2014 anektovalo, vyděsí příznivce Ukrajiny a ještě víc rozdělí ukrajinskou společnost. Jakkoli chce Zelenskyj vyhnat Rusko z celé Ukrajiny, včetně Krymu, nemá na to ani muže, ani zbraně.

Únava válkou se šíří také v zahraničí, upozorňuje The Economist a připomíná například Německo a Francii, kde krajní pravice tvrdí, že podpora Ukrajiny je plýtvání penězi. Pokud v prezidentských volbách v USA zvítězí Donald Trump, ten je „v podstatě schopen všeho“, píše deník.

Putin nezaútočil na Ukrajinu kvůli jejímu území, ale proto, aby jí zabránil stát se prosperující a prozápadně orientovanou demokracií, zopakoval svou tezi deník The Economist. Spojenci Ukrajiny proto musí přimět Zelenského, aby přesvědčil své občany, že právě to je nejdůležitější kořist v této válce.

Výměnou za to, že Zelenskyj přijme chmurnou pravdu, musí Západ dát Ukrajině bezpečnostní záruky a učinit tento cíl důvěryhodným. Za tímto účelem musí být zbraně, které ukrajinský prezident požaduje, dodávány ve větším měřítku. Jsou to například rakety dlouhého doletu, které mohou zasáhnout vojenské cíle hluboko v Rusku, a systémy protivzdušné obrany k ochraně ukrajinské infrastruktury.

Vstup do NATO by učinil obranu Kyjeva důvěryhodnou. Problém ale je, že současný americký prezident neoznámí, že Ukrajina musí být přizvána ke vstupu do NATO, když je rozdělená a neuzavřela příměří.

Kromě toho se od členů NATO očekává, že se budou vzájemně podporovat, pokud bude jeden z nich napaden. To je v případě Ukrajiny spojeno s riziky. Pokud Rusko znovu zaútočí na Ukrajinu, Amerika by mohla čelit dilematu: buď podpoří Ukrajinu a riskuje válku s jaderným nepřítelem, nebo odmítne a oslabí Alianci po celém světě.

Deník upozorňuje, že roztříštěná Ukrajina by se mohla stát nebezpečným sousedem. Korupce a nacionalismus jsou tam na vzestupu. Pokud se Ukrajinci budou cítit zrazeni, Putin by mohl radikalizovat bojem zocelené milice proti Západu a NATO. Něčeho podobného už dosáhl na Donbasu, kde po roce 2014 udělal z některých rusky mluvících Ukrajinců partyzány, kteří byli připraveni jít do války proti svým krajanům.

Západ se příliš dlouho schovával za záminku, že Ukrajina, pokud si stanoví cíle, se může sama rozhodnout, jaké zbraně chce dodat. Zelenskyj však nemůže definovat vítězství, aniž by znal rozsah západní podpory. Vytvoření nového plánu vítězství vyžaduje od Zelenského a západních lídrů hodně. Ale pokud budou váhat, budou zvěstovat porážku Ukrajiny. A to by bylo mnohem horší.