Článek
Pistorius řekl německé stanici ARD, že Kyjev ví, že kompromisy týkající se území budou nutné: „Ukrajina samozřejmě už nějakou dobu ví, že trvalé a věrohodné příměří nebo mírová smlouva můžou zahrnovat teritoriální ústupky, ale ty by rozhodně neměly jít tak daleko jako v posledním návrhu amerického prezidenta.“
Ten navrhuje příměří podél linie fronty s drobnými výměnami území, jako je odevzdání zbytku Luhanské oblasti Rusku výměnou za Kinburskou kosu u ústí Dněpru, návrat Kachovské přehrady či stažení Rusů z Charkovské oblasti.
Současně by USA uznaly Krym jako součást Ruské federace a Rusko by si také ponechalo kontrolu nad okupovanými částmi Luhanské, Doněcké, Chersonské a Záporožské oblasti s výjimkou areálu tamní jaderné elektrárny, ovšem právně by nešlo o ruské území.
„To, co bylo v návrhu obsaženo, Ukrajina mohla dostat před rokem. Je to druh kapitulace. Nevidím tam žádnou přidanou hodnotu,“ řekl Pistorius televizi podle týdeníku Der Spiegel.
Podle Pistoriuse si Ukrajina uvědomuje, že udržitelná a důvěryhodná dohoda o příměří nebo mírové urovnání „může nebo také povede k postoupení území“. Ústupky by ale podle něj neměly jít podél nějakých hranic, ale měly by odpovídat budoucí bezpečnostním garancím Ukrajině.
Garance sice Trumpův návrh zmiňuje s tím, že budou robustní, ale nijak je nespecifikuje a také nijak nezmiňuje zapojení USA. Dohlížet by na mír měly evropské země a nějaká další země světa s tím, že půjde o jakousi ad hoc skupinu.
Německý ministr obrany současně ujistil Ukrajinu, že německá vojenská pomoc bude pokračovat i v případě zastavení americké podpory: „Pokud Ukrajina padne, pokud Putin vyhraje tuto válku v tom smyslu, že Ukrajinu či její velké části obsadí, bude největší ohrožení území států NATO i pro sousední země, jako je Moldavsko a Gruzie.“
