Trumpův plán konce války na Ukrajině by přivedl Evropu na buben

Donald Trump svým středečním telefonátem s ruským protějškem Vladimirem Putinem uvedl do pohybu kola mírových rozhovorů. Vzápětí ohromení evropští lídři, kteří o chystaném telefonátu neměli tušení, dostali další ránu. Americký ministr obrany Ben Wallace evropským spojencům vysvětlil, že právě starý kontinent ponese většinu nákladů jakéhokoliv mírového urovnání.

Agentura Bloomberg se zabývala náklady na podporu Ukrajiny, obnovu válkou zničené země a její obrany a vojenské mobilizace Evropy. Propočítala, že EU by to v příštích 10 letech mohlo stát dalších 3,1 bilionu dolarů (přes 72 bilionů korun). Obnova ukrajinské armády, v závislosti na jejím stavu a velikosti území, které by měla bránit, by mohla vyjít během deseti let na 175 miliard dolarů (3,5 bilionu korun). Mírové síly o počtu 40 tisíc mužů by ve stejném časovém rámci stály 30 miliard dolarů (722 miliard korun). Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ale tvrdí, že by bylo potřeba mnohem početnější kontingent mírových sil, což by znamenalo podstatně vyšší finanční nároky.

Větší díl peněz by šel na budování armád členských zemí EU a zvýšení obranného rozpočtu k úrovni 3,5 % HDP. Navýšené finance by se měly použít na doplnění dělostřeleckých zásob, protivzdušnou obranu a raketové systémy. Zvýšení obranného rozpočtu by mělo vést k posílení východní hranice EU, připravenosti armád zemí EU k rychlému nasazení a masivnímu nárůstu evropského obranného průmyslu.

Rusko má totiž proti Evropě významnou výhodu v podobě lidské síly. Jeho válečná ekonomika může chrlit granáty a další vojenské vybavení tempem, které převyšuje potřeby pro nynější frontovou linii na Ukrajině, tvrdí jeden vysoký evropský představitel.

Pokud mají evropské vlády plnit tyto cíle, budou nuceny radikálně přehodnotit strukturu svých rozpočtů, musí spolupracovat s exekutivami na přebudování svého obranného průmyslu a téměř jistě se musejí dohodnout na společné emisi dluhu.

To bude vyžadovat takovou míru politické vůle, prozíravosti a obětí, kterou mnoho členů EU dosud nedokázalo prokázat. Zejména v západní Evropě mnozí lidé stále považují válku za vzdálený problém. Berlín, Řím a Paříž také odolaly snahám zabavit asi 300 miliard dolarů zmrazených aktiv ruské centrální banky a použít tyto peníze na pomoc Ukrajině, píše Bloomberg. Budou se muset dělat obtížná rozhodnutí o výdajích na zdravotnictví, školství a sociální zabezpečení.

Cesta k ukončení konfliktu a mírové dohodě je stále hodně dlouhá a nejistá. Agentura Bloomberg ve své analýze představila tři scénáře vývoje.

Varianta 1: Okupovaná území zůstanou pod ruskou kontrolou. Ukrajina by získala nějaký druh bezpečnostních záruk. Většina jednání by se zaměřila na to, jak silné a rozsáhlé by to záruky byly vzhledem k tomu, že členství v NATO je prozatím smeteno ze stolu. Pokud se Evropě podaří navázat s Bílým domem dobré vztahy a Trumpa přesvědčí, aby Kyjev dostatečně dlouho podporoval, země EU by nebyly tak zatížené a mohly zmobilizovat své vlastní kapacity k nárůstu obranného průmyslu.

Varianta 2: Ideální scénář pro Kyjev by byl, kdyby se USA a Evropané bilaterálně zavázali k intervenci, pokud Rusko poruší mírovou dohodu. Riziko přímého konfliktu s Ruskem však vyvolává ostražitost i u některých nejhorlivějších stoupenců Ukrajiny.

Spojenci Kyjeva by se mohli zavázat k masivnímu nárůstu vojenské podpory Ukrajině a k opětovnému uvalení nebo zintenzivnění sankcí vůči Rusku. Mohli by také pomoci Ukrajině rozvíjet vlastní obranný průmysl a přebudovat její síly tak, aby sloužily jako hlavní odstrašující prostředek proti Rusku. Pokud EU toto zajistí, pomůže Ukrajině během následujících deseti let ke vstupu do Unie, bude demonstrovat sílu a schopnost ovlivňovat země kolem EU.

Varianta 3: Trumpovi by se podařilo s Putinem uzavřít mírovou dohodu, ale o budoucnost Ukrajiny ztratí zájem. Znamenalo by to zastavení vojenské a finanční pomoci a nechalo Evropany, aby se s problémem vypořádali sami. Dohoda by zachovala ukrajinskou suverenitu a umožnila zemi zahájit rekonstrukci. Mohlo by to však také upevnit významné územní zisky pro Putina a potenciálně blokovat vstup Kyjeva do NATO.

Jedním ze způsobů, jak může EU a prezident Zelenskyj udržet zájem a tím i angažovanost Washingtonu, je příslib lukrativních obchodních dohod pro americké firmy, a nejen ty ze zbrojního průmyslu, píše Bloomberg. Kyjevu se podařilo vzbudit Trumpův zájem o zásoby surovin, jako je uran, lithium a grafit. Ministr financí Scott Bessent už ve středu jednal v Kyjevě se Zelenským. Američtí představitelé také naznačili, že chtějí, aby evropské země nakupovaly více amerických vojenských systémů jako součást plánů na zvýšení výdajů na obranu.

Agentura Bloomberg odhaduje, že Ukrajina bude muset vynaložit přibližně 230 miliard dolarů (5,5 bilionu korun) na rekonstrukci budov a infrastruktury zničené a poškozené během války. Pokud země získá dostatek finančních prostředků, ukrajinský energetický, výrobní a stavební průmysl pravděpodobně prudce vzroste, což by pomohlo snížit zátěž členských států EU.

Podle agentury Bloomberg však v uvedené částce potřebné na obnovu země chybí 130 miliard dolarů (3,1 bilionu korun). To ohrožuje jakékoli hospodářské oživení a mohlo by to ohrozit odolnost Ukrajiny v dlouhodobém horizontu.