Článek
V Londýně se měli ve středu sejít představitelé USA, Francie, Německa, Británie a Ukrajiny, aby jednali o příměří na Ukrajině. Na obdobné schůzce v Paříži před týdnem předložili Američané Ukrajincům návrh, na který očekávají odpověď.
Protože ukrajinský prezident Volodymr Zelenskyj má k návrhu výhrady, americký ministr zahraničí Marco Rubio do Londýna nedorazí.
Návrh znamená, že Ukrajina musí uznat ruskou okupaci a anexi Krymu. Axios uvedl s odvoláním na své zdroje klíčové body. Plyne z nich, že by se příměří uzavřelo podél stávající frontové linie s tím, že by se Ukrajinci stáhli z posledních částí Ruska, jež okupují, a Rusové z Charkovské oblasti.
| Trumpův návrh na urovnání konfliktu | |
|---|---|
| 1. | Spojené státy de iure uznají ruskou kontrolu nad Krymem. |
| 2. | De facto bude uznána ruská okupace skoro celé Luhanské oblasti a obsazených částí Doněcké, Chersonské a Záporožské oblasti víceméně podle linie fronty. |
| 3. | Slib, že se Ukrajina nestane členskou zemí NATO, mohla by se však stát členem Evropské unie. |
| 4. | Rusko stáhne své jednotky z okupovaných částí Charkovské oblasti. |
| 5. | Zrušení sankcí na Rusko zavedených od roku 2014. |
| 6. | Záporožská jaderná elektrárna bude považována za ukrajinskou, ale provozovat ji budou Spojené státy a dodávat elektřinu bude Rusku i Ukrajině. |
| 7. | Garance volné plavby po Dněpru. |
| 8. | Silné bezpečnostní garance pro Ukrajinu ze strany evropských a případně i neevropských zemí. |
| 9. | Kompenzace pro Ukrajinu a pomoc s její obnovou. |
Axios upozorňuje, že silné bezpečnostní garance od skupiny evropských a některých mimoevropských zemí nejsou nijak specifikovány. Má jít o ad hoc skupinu. V textu není zmiňována účast USA ani to, jak by měly fungovat mírové jednotky.
Stejně tak není uvedeno, odkud půjdou peníze na rekonstrukci Ukrajiny. Zmiňována je ale ještě nepodepsaná americko-ukrajinská dohoda o těžbě nerostů. Server také připomíná rozšířenou ekonomickou spolupráci Ruska a USA v energetice a průmyslu.
Dokument, jak Axios poznamenal, je však neurčitý v tom, jak by mírová mise fungovala, a vůbec nezmiňuje americkou účast.
Axios uvedl, že tento návrh vznikl poté, co Trumpův zvláštní vyslanec Steve Witkoff před týdnem jednal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Ten nabídl Witkoffovi podle informací deníku Financial Times neupřesněně dlouhé zastavení ruské invaze na současné frontové linii.
Trumpova administrativa už uvedla, že pokud nebude jasná cesta k zastavení bojů, ukončí mírové snahy, aby se mohla věnovat dalším prioritám.
Institut pro studium války upozornil, že evropští představitelé obeznámení s plánem mají pocit, že Rusko zřejmě použije této nabídky, aby omámilo Trumpa a ten přijal ruské požadavky jako fait accompli (hotovou věc).
Ruští představitelé totiž dosud opakovali, že chtějí, aby se příměří neuzavíralo podél frontové linie, ale aby Kyjev postoupil území celé Luhanské, Doněcké, Záporožské a Chersonské oblasti, byť je Rusko celé vojensky nekontroluje. Ruská federace je už přijala jako své členy a je to zakotveno v ústavě. Z Ruska zaznívaly i hlasy, že by se měla připojit i Mykolajivská a Charkovská oblast i část Oděské.
Deník Moscow Times uvedl, že se Rusko snaží udržet pozornost Trumpa, aby dál jednal, i když Moskva o příměří nemá zájem. Proto Trumpovi nabízí ekonomickou spolupráci v klíčových sektorech.
Moscow Times počítá se dvěma možnými scénáři – Kreml přijme příměří navržené Trumpem za řady podmínek, jako bude výrazné omezení dodávek amerických zbraní na Ukrajinu, nebo obviní Kyjev, že může za neúspěch jednání. Putin už nastolil otázku, zda by mohla Ukrajina za příměří dostávat vojenskou pomoc od svých spojenců. Zřejmě bude požadovat ukončení dodávek pomoci z USA i od Evropy.
Poradce Kremlu Nikolaj Patrušev například vyzýval v článku v listu Kommersant Američany, aby spolupracovali s Ruskem na využívání bohatství Arktidy. Rusko ale jde proti plánu Trumpa, který požaduje napřed příměří a pak spolupráci.