Článek
Američtí představitelé začínají být stále více frustrováni tím, jak k válce a příměří Rusko přistupuje, uvedly osoby obeznámené se situací. Během řady víkendových schůzek a telefonátů představitelé Bílého domu a ministerstva zahraničí uznali, že ruský vůdce Vladimir Putin aktivně brání snahám Washingtonu uzavřít trvalou mírovou dohodu, a diskutovali o tom, jaký případný ekonomický nebo diplomatický nátlak by mohl Rusko přimět k dohodě.
V tuto chvíli není jasné, jaký přesně mají USA plán. Jeden z amerických představitelů ovšem agentuře Reuters sdělil, že Bílý dům nadále zkoumá další cla a sankce, které by mohl na Rusko uvalit.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio, poradce pro národní bezpečnost Mike Waltz nebo zmocněnec pro Rusko a Ukrajinu generál Keith Kellogg navíc začali klást otázky, do jaké míry lze Putina přimět k míru bez výrazných ústupků ze strany Ukrajiny, USA a Evropy.
Rusko totiž ani o píď neslevilo ze svých maximalistických požadavků. Chce, aby NATO, včetně USA, utlumilo vojenské aktivity v Evropě, zejména v zemích sousedících s Ruskem, a aby v rámci dohody s Ukrajinou nebyly na území napadené země rozmístěny žádné mírové jednotky.
Kromě toho Moskva požaduje, aby Ukrajina nevstoupila do NATO, dále její demilitarizaci nebo mezinárodní uznání anexe Krymu. Chce také, aby se ukrajinská armáda stáhla ze čtyř ukrajinských oblastí: Chersonské, Záporožské, Luhanské a Doněcké. Ani jednu přitom Rusko zcela nekontroluje.
Evropští a američtí zpravodajci a analytici navíc již dlouho varují, že Putin pravděpodobně nebude jednat o ukončení války na Ukrajině, dokud bude věřit, že Rusko vítězí na bojišti.
Trump: Putin mě štve
Donald Trump v neděli v rozhovoru pro NBC News uvedl, že je na Putina naštvaný kvůli tomu, jak mluví o ukrajinském prezidentovi Volodymyru Zelenském. Hovořil také o možnosti, že USA uvalí 25 až 50procentní cla na nákupčí ruských ropných produktů.
Vysoce postavený představitel Bílého domu ale agentuře Reuters sdělil, že je nepravděpodobné, že by nová cla či sankce na Putina zabraly.
„Z jednání s ruskou vládou panuje hluboká frustrace,“ uvedl mluvčí Národní bezpečnostní rady James Hewitt. „Prezident Trump jasně řekl, že zváží uvalení sekundárních sankcí na veškerou ropu pocházející z Ruska, pokud ruská strana nebude mít vážné úmysly dovést tento konflikt k mírovému řešení,“ dodal.
Frustraci vyjádřilo mimo jiné americké ministerstvo zahraničí. Šéf rezortu Marco Rubio na setkání se svými pobaltskými protějšky minulý týden ministrům řekl, že mír na Ukrajině není zaručený. Naznačil také, že USA jsou stále daleko od dosažení dohody, vyplývá z dokumentů, do nichž agentura Reuters měla možnost nahlédnout.
Na začátku vlády si Trumpova administrativa myslela, že příměří dosáhne do dubna či května a že následující měsíce Ukrajina s Ruskem uzavře mírovou smlouvu. Jak ale pod podmínkou anonymity uvedli američtí představitelé, žádná dohoda na spadnutí není, což zvyšuje pravděpodobnost, že se tři roky trvající válka protáhne a Ukrajina bude potřebovat další pomoc od západních spojenců.
Takový výsledek by byl pro Trumpa, samozvaného šampiona v uzavírání dohod, nepřijatelný, připomíná agentura Reuters.
Frustrace i z Ukrajiny
Bílý dům je ovšem frustrovaný také z Ukrajiny. Prezident Zelenskyj totiž podle Trumpa chce vycouvat z dohody o minerálech. „Pokud to udělá, bude mít problémy, velké, velké problémy,“ řekl Trump.
Nejnovější návrh dohody měl možnost prozkoumat britský deník The Financial Times. Z návrhu vyplývá, že USA maximalizují své požadavky, zatímco Ukrajině nenabízí vůbec nic na oplátku, ani žádné bezpečnostní garance, o něž Ukrajina tolik usiluje.
