Trump chce jen konec války, Putin ale mnohem víc

Ruský prezident se nijak netají tím, že je přesvědčen, že by Ukrajina neměla existovat jako nezávislý stát, a opakovaně říká, že by se mělo NATO smrsknout na dobu z konce studené války, uvádí CNN. Ta cituje řadu expertů, kteří to potvrzují.

„Mluví tom, že Rusko, Ukrajina a Bělorusko sdílejí společného politického předchůdce – Rus,“ zmiňuje profesorka ruských a slovanských studií na univerzitě v Nottinghamu Monica Whiteová. Je směšné z toho vyvozovat, že Ukrajina nemá nárok na existenci kvůli společnému předkovi, tvrdí. „Žádná země nevypadá stejně jako v 10. století.“

Zmiňuje, že dnešní Rusko postupuje stejně jako to carské za Romanovců.

Podle CNN ale Rusko chce hlavně vidět nový světový řád, ve kterém by hrálo velkou roli. „Rusko chce být u všech významných stolů. Nemusí to nutně znamenat dobývání území v Evropě, ale myslím si, (že má pocit), že musí mít hvězdnou roli v nějakém mocném bloku. Vypadá to, že s Čínou nebo s Íránem. V bloku, který je definován svým záměrem destabilizovat a rozbíjet (stávající uspořádání),“ dodala Whiteová.

Poté, co se Putin dostal k moci a rostly ceny ropy, se Rusko a mnoho jeho obyvatel staly bohatšími než kdy dříve. Hlas Ruska nabyl na váze, bylo přizváno do skupiny nejvyspělejších ekonomik G7, ze které se stala G8. To ale ruskému vůdci nestačilo, uvedla ředitelka amerického Německého Marshallova fondu Kristine Berzinová: „Putin to rád všechno zahodil kvůli vyšším geopolitickým cílům.“

Upozornila, že Rusko nebylo nikdy spokojené, že „je osmé v G7“. „To nekoresponduje s ruským chápáním vlastní výjimečnosti. Je to největší země světa, nejbohatší na (přírodní) zdroje, tak jak by mohla být jen jedním z osmi hráčů?“ dodala na vysvětlenou.

Pro pochopení Ruska nelze zapomínat, že Putin a jeho nejvěrnější byli spojeni se sovětskou tajnou službou KGB a nikdy nezapomněli na ponížení, jímž byl pád Sovětského svazu. Plyne to ze slov ruského investigativního novináře Andreje Soldatova, který žije v Londýně: „Pro ně je to velmi osobní, protože to byli mladí důstojníci KGB, kteří ztratili své společenské postavení, své pozice v ruské společnosti, ztratili svou zemi. To bylo pro ně extrémně ponižující.“

„Jsou skutečně přesvědčeni, že Západ usiloval po staletí o úplné zničení a podrobení si Ruska. To není jen propaganda, oni tomu skutečně věří,“ uvedl novinář, „pro Kreml to není válka s Ukrajinou, je to válka se Západem.“

CNN upozornila, že Putin a Trump spolu nyní hovoří ne proto, že by se změnil ruský pohled a myšlení, ale kvůli obratu americké politiky za Donalda Trumpa. Ten chce na rozdíl od svého předchůdce co nejrychleji dosáhnout míru i za cenu toho, že by Ukrajina přišla o další území. Putin může klidně souhlasit s jednáními, protože při nich ztratí jen málo. Televizní stanice v analýze připomněla i Trumpova slova, že „Rusko drží všechny karty“.

„Myslím si, že pokud jde o Trumpa, tak základem je, že Ukrajina je koupený a placený vazalský stát, který musí pochopit, kde je jeho místo, a akceptovat, že Amerika vypracuje nějakou dohodu s Ruskem a předloží ji Ukrajině (k podpisu),“ uvedl bezpečnostní analytik Mark Galeotti.

Putin už dosáhl toho, že americká administrativa odmítla vstup Ukrajiny do NATO. Mělo by to podle něj být zakotveno v dohodě.

CNN upozorňuje, že si v Kremlu myslí, že v Bílém domě našli muže, který smýšlí podobně, když mluví tom, že chce Grónsko nebo Panamský průplav. Dává najevo, že nejmocnější mají dostat to, co chtějí.

Také Rusku by konec války vyhovoval. Na Ukrajině sice dál postupuje, ale velmi pomalu a za cenu velkých ztrát živé síly i techniky. Rozhodně to není vítězství. Rusko proto doufá, že dosáhne toho, aby Ukrajina nedostávala od USA žádné zbraně a zpravodajské informace, což by mohlo změnit situaci. Naznačuje to i ofenziva v Kurské oblasti, která byla podniknuta v době, kdy USA neposkytovaly informace, pozastavily pomoc a omezily dosah raket.

„Putin vpadl na Ukrajinu s tím, že to bude snadná, rychlá operace. Po třech letech kontroluje 20 procent Ukrajiny za hroznou cenu. To v zásadě znamená, že Rusové prohrávají,“ řekl Mark Galeotti. Nepodařilo se jim změnit režim v Kyjevě, dosadit tam proruskou vládu a změnit Ukrajinu ve vazalský stát, jakým je Bělorusko, vypočítává.

Trumpovu snahu dosáhnout rychle příměří proto berou v Kremlu jako příležitost rychle zajistit, co už získali. Neznamená to však, že by se vzdali dlouhodobých cílů. „Putin je oportunista. Rád vytváří dynamické, chaotické situace, které nabízejí mnoho příležitostí. Pak vybere jednu, která se mu hodí,“ dodal Galeotti.

Putin a jeho kamarila se dlouhodobých cílů nezřeknou, i když tvrdí, že chtějí mír. Jasně to plyne z toho, že požadují odstranit „kořeny konfliktu“. Těmi jsou ukrajinská suverenita a demokraticky zvolený prezident Volodymyr Zelenskyj i rozšiřování NATO v posledních třiceti letech.

To, že svých cílů Rusko nedosáhne vojensky, neznamená, že se je nepokusí získat jinak. „Nejsnazší cestou, jak v cizí zemi získat, co chce, není vojenskými prostředky, ale vměšováním se a ovlivněním voleb,“ dodala Berzinová. Proto Rusko tak často zpochybňuje legitimitu Zelenského jako hlavy státu.

Podle ruského novináře Soldatova, který žije v Londýně, Putin a jeho muži zkoušejí od Trumpa dostat něco hned: „Myslí si, že mohou vyhrát nějaké taktické bitvy, ale on jim nedá to, co skutečně chtějí – zcela změnit bezpečnostní architekturu v Evropě.“