Trump bude chtít konflikt na Ukrajině zmrazit

Trump je proti další vojenské podpoře válčící Ukrajiny. Obává se, že dodávky zbraní na Ukrajinu zvyšují riziko propuknutí třetí světové války. Chce válku na Ukrajině ukončit. Při svých slibech, jak válku ukončí za pár dnů, ale nikdy ani nenaznačil, jak konkrétně bude postupovat. Odmítal to se slovy: „Nemohu vám poskytnout tyto plány. Když vám je dám, nebudu je moci použít.“

Podle zdrojů listu The Wall Street Journal však Trump zatím žádný konkrétní mírový plán neschválil a ani nemá vymyšlený postup, jak přesvědčit prezidenty Volodymyra Zelenského a Vladimira Putina, aby si sedli k jednomu vyjednávacímu stolu. Začátkem roku Keith Kellogg a Fred Fleitz, kteří působili v Bílém domě za Trumpova prvního prezidentství, předložili exprezidentovi plán nedodávat Ukrajině zbraně, dokud nebude souhlasit s mírovými rozhovory s Ruskem. Ztracená území by mohla ještě získat zpět, ale jen v jednáních.

„Kdokoli kdo - bez ohledu na to, jak vysoké má postavení v Trumpových kruzích - tvrdí, že má podrobnější vhled do jeho plánů na Ukrajině, neví, co říká,“ řekl listu bývalý poradce Národní bezpečnostní rady za vlády Donalda Trumpa.

Podle The Wall Street Journalu mezi sebou zatím soupeří dvě koncepce a není jasné, ke které se Trump přikloní. Tradičněji uvažující lidé jako bývalý ministr zahraničí Mike Pompeo, který nyní usiluje o vedení resortu ministerstva obrany, bude prosazovat urovnání konfliktu, které nepřinese Rusku velké vítězství. Naopak Richard Grenell, jenž se považuje za hlavního kandidáta na ministra zahraničí, by se mohl snažit vyhovět Trumpovu přání ukončit válku co nejdříve, i kdyby to znamenalo donutit Kyjev k značným ústupkům. Oba tyto přístupy jsou v rozporu s postojem Joea Bidena nechat na Ukrajině, kdy se začne jednat o míru.

Obě strany doporučují zmrazit konflikt podél fronty, což znamená, že by Rusko kontrolovalo pětinu území Ukrajiny. Současně by se měla podle listu Ukrajina donutit, aby dočasně pozastavila své snahy vstoupit do NATO. Podle jedné ideje Trumpova týmu by měl Kyjev slíbit, že Ukrajina nevstoupí do NATO po dobu 20 let výměnou za to, že bude dál dostávat zbraně, aby odradila Rusko od dalšího útoku.

Podél 1200 km dlouhé fronty by měla vzniknout demilitarizovaná zóna. Není ale jasné, kdo by na ni dozíral. Jeden Trumpův poradce řekl, že v mírových silách nebudou Američané a nebudou ani z nějaké mezinárodní instituce financované USA, jako je OSN. „Můžeme provádět výcvik a poskytovat další podporu, ale hlaveň zbraně bude evropská,“ řekl člen Trumpova týmu. „Nehodláme posílat americké muže a ženy, aby udržovali mír na Ukrajině. A nehodláme to platit. Ať to dělají Poláci, Němci, Britové a Francouzi,“ dodal.

Tento návrh je v souladu s výroky budoucího viceprezidenta J. D. Vance, který v září v podcastu The Shan Ryan Show říkal, že navrhuje, aby konečná dohoda mezi Ukrajinou a Ruskem zahrnovala demilitarizovanou zónu, „silně opevněnou, aby Rusové nepodnikli další invazi“. Rusko by si podle něj ponechalo dobyté území a mělo garantovánu neutrality Ukrajiny. „Nepřipojujte se k NATO,“ vzkázal Kyjevu Vance.

Složité však bude dosáhnout už samotných jednání. Rusko i Ukrajina mají protikladné cíle a Rusku nestačí území, které už dobylo. Opakovaně řeklo, že bude bojovat do té doby, než se splní cíle speciální vojenské operace, jak nazývá invazi. Naposled to ve středu zopakoval Dmitrij Medveděv, když se dozvěděl o vítězství Trumpa ve volbách. I o něm se už předtím vyjádřil neuctivě a naznačil, že Rusku nebude nikdo nic diktovat.

Proti však bude i Zelenskyj, pro nějž by toto byla naprostá porážka a popření důvodů vedení války. Vzhledem k jeho závislosti na podpoře Západu ho však bude snazší donutit k jednání, uvedl list. Zelenskyj Trumpovi už poblahopřál a ocenil jeho deklarovaný záměr prosadit mír silou.

Proti podobnému jednání však jsou i některé členské země NATO, zejména ty, které sousedí s Ruskem, tedy pobaltské státy a Finsko. Finská ministryně zahraničí Elina Valtonenová řekla: „Nemělo by dojít k žádnému vyjednávání, pokud s tím nebude Ukrajina souhlasit.“ A sama bez toho, aby ji někdo nutil.