Tři způsoby, jak odstřihnout Lukašenka. Opozice s nadějí vyhlíží nového českého prezidenta, řekl Novinkám Latuško

Exilová vláda vedená lídryní opozice Svjatlanou Cichanouskou, která podle odborných odhadů v posledních volbách ve skutečnosti získala nejvíce hlasů, nyní objíždí Evropu s žádostí, aby národní státy, jakož i EU, proti lidem zodpovědným za porušování lidských práv v Bělorusku zasáhly.

Současně je na stole otázka, zda neuznat exilovou vládu jakožto jedinou legitimní reprezentaci Běloruska. Akt možná symbolický, ale z diplomatického hlediska nikoli nevýznamný. Pokud totiž nějaký stát vysílá do Běloruska svého velvyslance, pak musí předat pověřovací listiny do rukou Lukašenkovi – čímž ho de facto legitimizuje.

S nadějí, že k tomuto kroku přistoupí Česká republika, nyní Bělorusové vzhlížejí k prezidentským volbám.

„Nastal čas dělat velká politická rozhodnutí a neprotahovat je. V současné době dává Evropa Lukašenkovi čas, aby pokračoval v ničení běloruského lidu. Takovou míru represí Evropa na svém kontinentu nezažila více než 50 let. Evropa také dává Lukašenkovi čas, aby pomohl Putinovi připravit další fázi války proti Ukrajině. To je ze strany Evropy velká strategická chyba,“ řekl Novinkám člen kabinetu Pavel Latuško.

On sám neskrývá frustraci z toho, že evropští lídři k otázce Běloruska mlčí. „Nový český prezident musí uznat Bělorusko jako území okupované Ruskem, a tím uznat Jednotný přechodný kabinet Běloruska jako demokratickou reprezentaci Běloruska,“ apeloval.

Podle generála ve výslužbě Petra Pavla nemá deklarace podpory běloruské opozici na národní úrovni valný vliv, byť je důležitá symbolicky. Téma chce přenést rovnou o úroveň výše.

„Větší smysl má zahájení společných mezinárodních jednání například na úrovni EU o uznání opozice jako legitimní reprezentace Běloruska. Takové jednání bych podpořil, stejně jako proces, který povede k tomu, že demokratická opozice se stane oficiální vládou,“ napsal Novinkám Pavel a připomněl, že o tomto s Cichanouskou mluvil osobně na konci roku v Praze.

Diplomatickou rekognici běloruského opozičního kabinetu podporuje i senátor Marek Hilšer, který zdůrazňuje snahu být v zahraniční politice sladěn s vládou. „Já s tím nemám problém. Pokud k tomu bude takto přistupovat i vláda, tak já tomu rozhodně nebudu bránit,“ sdělil Novinkám.

Dalším velkým podporovatelem svobodného Běloruska z řad prezidentských kandidátů je předseda senátního výboru pro zahraničí, obranu a bezpečnost Pavel Fischer, podle kterého však opozice „nějaký titul“ nepotřebuje. Novinkám sdělil, že vidí potenciál pro konkrétní praktickou pomoc ve třech oblastech.

„Pracují na reformě zákonodárství a ústavy – zde jim můžeme nabídnout naši zkušenost a kontakt na naše experty, kteří reformovali naše zákonodárství. Potřebují podporu pro Kalinovského batalion, který bojuje na Ukrajině proti Rusku. Jejich vojákům bychom mohli dodat výzbroj a výstroj,“ vysvětlil Fischer.

Třetím bodem je pak pomoc studentům, které diktátorský režim uvěznil a kteří by mohli bezpečně pokračovat ve studiu u nás. „Zde může Česká republika nabídnout mnoho,“ myslí si Fischer.

Expremiér Andrej Babiš (ANO), poslanec Jaroslav Bašta (SPD) a ekonomka Danuše Nerudová na zaslaný dotaz nereagovali.

Lukašenkův režim je na Moskvě existenčně závislý. Kdyby nebylo podpory Vladimira Putina, zřejmě by Lukašenko protesty před dvěma lety neustál. Běloruští disidenti si na základě toho myslí, že ve chvíli, kdy o moc přijde Putin, otevře se cesta k demokratické obrodě i u nich.

Jak vysvětlil Latuško, strategie se skládá ze tří pilířů.

Zaprvé, podzemní hnutí. Přes 200 tisíc Bělorusů žijících v Bělorusku je připraveno v „daném, životně důležitém okamžiku vyjít ven a protestovat“. Druhým pilířem jsou již zmíněné běloruské prapory bojující „na Ukrajině za Ukrajinu“. „Tyto prapory by mohly být v blízké budoucnosti použity k osvobození Běloruska,“ věří Latuško.

Posledním pilířem je pak dlouhodobá snaha ustanovit mezinárodní tribunál pro Alexandra Lukašenka a jeho zločinecké aktivity vůči běloruskému –⁠ ale v tuto chvíli už i ukrajinskému –⁠ lidu.

„Zatím mu stále nic nehrozí. Stále nečelil žádnému trestu za mezinárodní terorismus kvůli únosu letadla Ryanairu s novinářem Ramanem Pratasevičem, stejně jako žádným reálným důsledkům za jeho hybridní válku s využitím imigrantů na hranicích EU,“ kritizuje Latuško.

Bělorusko se opět vyhnulo západním sankcím v prosinci, kdy se EU rozhodla nevztáhnout na ně devátý balíček sankcí. Některé unijní státy se obávají, že by utáhnutí smyčky sankcí kolem krku běloruského režimu akorát způsobilo přímé zapojení běloruských vojáků do války na Ukrajině.