Tři roky po začátku války chce většina Ukrajinců hlavně její rychlý konec jednáním

Ruská invaze na Ukrajinu měla být bleskovou operací a po pár dnech už měla v Kyjevě probíhat přehlídka ruské armády. Když se místo toho Ukrajincům podařilo Rusy z Kyjevské oblasti vytlačit, bylo to bráno jako velký úspěch.

Toto nově nabyté sebevědomí se spojilo s hněvem, který vzbudilo odhalení masakrů na území, které Rusové do té doby okupovali. Symbolem se stala hlavně Buča. V prvních měsících konfliktu podporovalo pokračování války až do vítězného konce podle průzkumů firmy Gallup plných 73 % Ukrajinců.

V roce 2023 toto číslo začalo klesat. Největším faktorem byla dlouho očekávaná ukrajinská protiofenziva, která posunula frontovou linii jen o několik kilometrů. V roce 2024 přišly ještě výraznější propady. Rusové na doněcké frontě vytrvale postupují a Zelenského dlouho slibovaný mírový plán se s velkým nadšením západních spojenců nesešel. Ukrajinské síly se mohou za poslední měsíce chlubit jen vpádem do ruské Kurské oblasti, ale velká část ukrajinského obyvatelstva v této operaci reálný přínos nevidí.

V druhé polovině roku 2024 průzkumy poprvé ukazovaly, že více než polovina Ukrajinců podporuje rychlé dojednání konce války. Pro pokračování bojů do vítězného konce jich bylo už jen 38 %. Měnilo se ovšem i to, co respondenti považují za vítězství. Před třemi lety to převážně znamenalo dobytí veškerého ztraceného území, včetně Krymu zabraného už v roce 2014. Nyní přibývá Ukrajinců, kteří by byli ochotni se části území vzdát.

Zajímavé je, že ačkoliv současný americký prezident Donald Trump v předvolební kampani sliboval rychlé ukončení války na Ukrajině, jeho významnou účast na jednání si většina Ukrajinců nepřeje. Jako významné účastníky jednání Ukrajinci naopak chtějí hlavně Evropskou unii a Velkou Británii.

Veřejné mínění Ukrajinců o jejich prezidentovi Volodymyru Zelenském se s ruskou invazí změnilo prakticky přes noc, uvádí list The Kyiv Post. Před ní byl bývalý komik čím dál tím neoblíbenější, ale to se změnilo, když odmítl nabídky západních spojenců na evakuaci a zůstal v ostřelovaném Kyjevě. Prostřednictvím videí pak pravidelně informoval svět o situaci ve městě. V prvních průzkumech po začátku konfliktu se tak náhle jeho podpora pohybovala kolem 90 %.

I tři roky od začátku války Zelenskému důvěřuje více než polovina Ukrajinců. Podporu má vyšší na západě a na severu země než na jihu a východě, kde aktivně probíhají boje, informuje deník The New York Times. V případě otázky, zda by jej Ukrajinci opět volili, je ale jeho podpora výrazně nižší.

Ukrajinské zákony pořádání voleb za válečného stavu neumožňují. Volební místnosti by totiž byly snadným cílem a zároveň by se voleb pravděpodobně nemohla zúčastnit velká část vojáků na frontě nebo uprchlíků v zahraničí. Zelenskyj je tak stále legitimním prezidentem, ačkoliv ruští propagandisté často opakují, že tomu tak není. Legitimnost Zelenského úřadu nezpochybňuje ani ukrajinská opozice.

Ta už si je ovšem vědoma, že by se konflikt mohl blížit ke konci, a tak začíná ožívat. Spustil se jakýsi závod o náklonost staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa.

Zatímco Zelenskyj usiluje o přátelské vztahy, ale zároveň se snaží zachovat ukrajinskou suverenitu, jeho rivalové z prezidentských voleb z roku 2019, Petro Porošenko a Julija Tymošenková, jsou v navazování blízkých vztahů s Trumpem přímější. Tymošenková se dokonce zúčastnila Trumpovy inaugurace.

Ukrajinská opozice svou kritiku současného prezidenta staví na tom, že se v průběhu konfliktu svým chováním paradoxně přiblížil ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi. Svým odporem proti Rusku a vystoupeními po světě v prvních měsících války si vybudoval určitý kult osobnosti. Následně se obklopil loajálními poradci a rady opozice převážně ignoruje.

Největší hrozbou pro Zelenského naděje na znovuzvolení je ovšem někdo, kdo dosud ani nenaznačil, že by se chtěl o místo ukrajinského prezidenta ucházet. Tou osobou je populární bývalý nevyšší velitel ukrajinských sil Valerij Zalužnyj. Toho Zelenskyj loni na jaře po měsících zpráv o vzájemných rozepřích propustil a jmenoval ukrajinským velvyslancem ve Velké Británii.

Ačkoliv není jasné, kdy bude na Ukrajině možné uspořádat volby, Zalužnyj by se v nich podle současných průzkumů v případě kandidatury v prvním kole umístil s 24 % hlasů na prvním místě. Zelenskyj by s 16 % obsadil místo druhé. Na třetím místě by s 12 % skončila Tymošenková.