Hlavní obsah

Těžké zbraně pro Ukrajinu? Jen od těch členů NATO, kteří dávat chtějí

Ukrajina ve čtvrtek při dvoudenní schůzce ministrů zahraničí NATO od Aliance opět požadovala těžkou vojenskou techniku včetně letadel a tanků. Podle vyjádření britské ministryně Lizz Trussové organizace připustila, že ji mohou dodávat jednotlivé země NATO.

Foto: Evelyn Hockstein, Reuters

Ministr zahraničních věcí USA Antony Blinken se svým ukrajinským protějškem Dmytrem Kulebou

Článek

„Shodli jsme se, že budeme Ukrajině na bilaterálním základě poskytovat těžké zbraně a že pomůžeme modernizovat její vybavení ze sovětské éry na současné standardy NATO,“ řekla.

Americký ministr zahraničí Antony Blinken po jednání řekl, že jeho země může Ukrajině poskytnout vedle dosud dodávaných i nové zbraně, které umožní efektivní obranu.

Lipavský by podpořil přijetí Finska do NATO

Domácí

Šéf Aliance Jens Stoltenberg oznámil, že země NATO poskytnou Ukrajině více zbraní v „široké škále“.

Podrobnosti odmítl sdělit a nevyjádřil se ani k otázce, zda se Aliance shodla na tom, že některé typy zbraní nebude nadále dodávat v obavách z ruské reakce. Řekl jen, že Rusko může vést válku dlouhé měsíce.

NATO pošle Ukrajině víc zbraní

Svět

Dmytro Kuleba, ukrajinský ministr zahraničí, na Alianci tvrdě tlačil. „Přijel jsem požádat o tři věci: zbraně, zbraně a zbraně. Čím rychleji budou doručeny, tím více životů bude zachráněno. Myslím, že dohoda, kterou nabízí Ukrajina, je férová. Vy nám dodáte zbraně, my obětujeme životy a válku se podaří zvládnout,“ řekl novinářům.

Polsko a Pobaltí: Rozdrťme Rusko

Kuleba také tvrdil, že zbraně jsou třeba teď, a ne až v příštích týdnech. Kyjev podle něj potřebuje hlavně letadla, protitankové střely, systémy protivzdušné obrany a armádní vozidla.

Země Aliance zatím dodávaly Ukrajině hlavně obranné prostředky proti tankům a letectvu. Kyjev dostává i bezpilotníky. Česko mu podle neoficiálních informací dodalo tanky a BVP. K dodávkám stíhaček se alianční země zatím neodhodlaly.

Polsko kupuje od USA 250 tanků, první dostane ještě letos

Zahraniční

Podle amerického listu The New York Times (NYT) se země NATO rozcházejí v názorech na to, jak nejlépe zvládnout další fázi konfliktu a nejisté období poté. S odvoláním na dva vysoké západní představitele NYT napsal, že země jako Polsko a pobaltské státy požadují úplný rozchod s Moskvou a chtějí srazit Rusko na kolena.

Jiné země se však domnívají, že Rusko nelze snadno pokořit a že výsledkem války bude spíše příměří v důsledku vyčerpání bojujících stran než něčí ohromující vítězství. Francie, Turecko a Německo chtějí udržovat kontakty s prezidentem Vladimirem Putinem bez ohledu na obvinění z válečných zločinů vznesená vůči Rusku.

Výběr článků

Načítám