Putin si Trumpa namazal na chleba, míní experti

„Slovo ‚ne‘ se nezmění na ‚ano‘, pokud se jedná o ‚možná‘, ‚pravděpodobně ne‘ nebo ‚pouze pokud‘,“ píše analytik mezinárodní bezpečnosti Nick Paton Walsh v článku na CNN v reakci na Putina. Ten sice nikdy doslovně neodmítl americký plán na příměří, vždycky jej ale podmiňoval několika různými podmínkami, které se nikdy nezměnily. Putin si tak podle televize Trumpa doslova namazal na chleba, co se týče válečné diplomacie.

„Jde o bolestně předvídatelnou lekci, kterou Trumpova administrativa při svém prvním skutečném vstupu do válečné diplomacie s Kremlem dostala. Byli beznadějně převezeni,“ píše Walsh.

Američané při setkání s Ukrajinci před více než týdnem navrhli 30denní dočasné kompletní příměří včetně frontové linie, které Putin odmítl. Řekl sice, že se jedná o dobrý nápad, ale že k tomu existuje řada otázek. Když si pak Putin telefonoval s Trumpem, dohodl se s ním pouze na 30denním částečném příměří, které se týká pouze útoků na energetickou infrastrukturu.

Jenže jak uvedl analytik, Ukrajinu už teď zákaz útoků na tyto cíle tolik netrápí, protože nejhorší část zimy je už pryč, díky čemuž už nebudou lidé tolik mrznout, pokud vypadne energetický sektor.

Rusko ale ukrajinské údery na ropné rafinerie či sklady ropy bolí daleko víc. „Již několik měsíců (Ukrajinci) používají bezpilotní letouny a rakety dlouhého doletu k úderům na ruské ropné rafinerie a potrubí, čímž způsobují vážné škody hlavnímu nástroji Kremlu pro získávání finančních prostředků.“

Walsh také zapochyboval o tom, zda je velkou výhrou diplomacie výměna 175 zajatců a propuštění 23 těžce raněných Ukrajinců. Podle něj byly podobné výměny časté i v minulosti a spíš to vypadá tak, že tato výměna byla domluvena ještě před telefonátem.

Podle něj ani není moc jasné, co znamená omezení útoků na infrastrukturu.

Rusové totiž toto příměří vztahují k „útokům na zařízení energetické infrastruktury“, zatímco Američané na „oblast energetiky a infrastruktury“. Jsou to ale dva naprosto rozdílné výklady.

„Bílý dům zmatečně – kvůli neshodě, překlepu nebo překladatelskému omylu - rozšířil toto příměří na potenciálně všechny části Ukrajiny, které jsou považovány za infrastrukturu: mosty, možná klíčové silnice nebo přístavy či železnice. Vytvořil tak podmínky, které je téměř nemožné dodržet pro neúnavné tempo ruských leteckých útoků,“ píše analytik.

Americký deník The Wall Street Journal (WSJ) v článku k telefonátu připomněl, že Trump prohlásil, že se mu s Ruskem jedná lépe než s Ukrajinou. „Jeho úterní telefonát s Putinem však jen zdůraznil, že Kreml je prozatím tou větší překážkou,“ píše deník.

„Trump nyní stojí před rozhodnutím, zda má na Putina vyvinout skutečný tlak, aby učinil ústupky, nebo se pokusit dostat z Kyjeva ještě více kompromisů, než doposud učinil,“ shrnuje situaci WSJ.

Bývalá poradkyně Bílého domu pro ruské záležitosti Fiona Hillová, která pracovala pro Trumpa během jeho prvního funkčního období, pro deník uvedla, že Trump skutečně chce ukončit válku. Neuvědomuje si však, proč ji Putin rozpoutal a co doopravdy chce: „Ovládnout Ukrajinu a znovu upevnit pozici Ruska v celé Evropě“.

„V noci na dnešek však Rusko zasáhlo energetickou síť ve Slovjansku na východě Ukrajiny, což zpochybňuje to, nakolik hodlá Putin dodržovat příměří, na němž se s Trumpem dohodl,“ připomíná také WSJ.

Bruselský list Politico svůj článek otitulkoval: „Trumpovi se nepodařilo přimět Putina, aby přestal střílet“.

„Celkově se zdá, že Trump a jeho pestrá skupina zvláštních vyslanců, rodinných příslušníků a prezidentových kamarádů mají větší chuť sbližovat se s Ruskem v širších geopolitických otázkách než skutečně tvrdě tlačit na Putina v otázce Ukrajiny,“ shrnul.

„Kreml z tohoto telefonátu vyčetl, že se jedná o rozsáhlý reset (vztahů) mezi Washingtonem a Moskvou – od ekonomické spolupráce po lední hokej – a že v něm chybí cokoli, co by vypadalo jako smysluplná mírová dohoda pro Ukrajince,“ dodal list.

Politico naráželo mimo jiné na hokejové zápasy mezi týmy NHL a KHL, na kterých se Putin s Trumpem dohodli.

Putin v rámci dohody s Trumpem nařídil armádě, aby na „zařízení energetické infrastruktury“ již neútočila. Asi hodinu poté ale v ukrajinském Slovjansku vypadla po bombovém útoku elektřina.

„Jen několik hodin poté, co Putin Trumpovi řekl, že Rusko souhlasí s tím, že na 30 dní přestane útočit na energetickou infrastrukturu na Ukrajině, zaútočil na energetickou infrastrukturu na Ukrajině a Trumpa ponížil. Doufám, že se prezident a jeho tým z této zkušenosti poučí a vyvinou nové vyjednávací metody,“ napsal k situaci na síti X bývalý americký velvyslanec v Rusku Michael McFaul.

Ten také na síti označil Trumpa, ministra zahraničí Marka Rubia a poradce pro obranu Mikea Waltze a vzkázal: „Putin to (domluvil příměří a pak ho hned porušil) udělal záměrně. Znovu vás ponižuje. Kdy mu to vrátíte? Putin respektuje pouze sílu. Vaše politika appeasementu nefunguje. Je čas na změnu.“

Podobně hovoří také bývalý britský premiér Boris Johnson. „On (Putin) se nám vysmívá,“ napsal na síti X. Připomněl, že Putin příměří bez podmínek odmítl. „Chce dál bombardovat a zabíjet nevinné Ukrajince. Chce Ukrajinu odzbrojit. Chce Ukrajinu neutralizovat. Chce z Ukrajiny udělat vazalský stát Ruska. Nehodlá vyjednávat,“ dodal.

Johnson tak narážel mimo jiné na ruské podmínky míru. Rusko si totiž přeje demilitarizaci Ukrajiny, její trvalou neutralitu bez vstupu do NATO nebo uznání nároku na čtyři ukrajinské oblasti (Chersonská, Záporožská, Luhanská a Doněcká) a Krym. To Ukrajina odmítá.

Demilitarizaci chce přitom Putin začít ještě před uzavřením plného příměří. Požaduje totiž, aby Ukrajina přestala dostávat vojenskou pomoc ze zahraničí. Bílý dům to sice popřel, když Trump v rozhovoru pro televizi Fox News řekl, že o pomoci vůbec nemluvili, Kreml ale ve své tiskové zprávě k telefonátu mezi oběma státníky jasně řekl, že na to řeč padla a Rusko to požaduje.

„Bylo zdůrazněno, že klíčovou podmínkou pro zabránění eskalace konfliktu a snahu o jeho řešení politickými a diplomatickými prostředky by mělo být úplné zastavení zahraniční vojenské pomoci a poskytování zpravodajských informací Kyjevu,“ stojí v tiskové zprávě Kremlu přeložené agenturou AP. O tomto požadavku již těsně před úterním telefonátem informovala agentura Bloomberg.

Bývalý ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba se pozastavil nad tématem hokeje.

„Trumpův souhlas s Putinovým návrhem na hokejové zápasy mezi Rusy a Američany je pokusem napodobit americko-čínskou pingpongovou diplomacii ze 70. let. Tehdy USA a Čína začaly ping-pongem a skončily tím, že se Peking distancoval od SSSR. Nyní Trump doufá, že hokej odtáhne Rusko od Číny,“ píše na síti X Kuleba.

„Putin je ale lišák. Domněle spolupracuje a živí Trumpovy ambice, zatímco jeho skutečná strategie zůstává nedotčena. Ačkoli Trumpův návrat do úřadu a jeho vliv na Republikánskou stranu oslabuje jednotu Západu a posiluje pozici Ruska, Putin ho stále považuje pouze za dočasnou postavu americké politiky. (Čínský prezident) Si mezitím zůstává dlouhodobě spolehlivým soudruhem. Proto Putinovým cílem není odtrhnout se od Číny, ale vynutit si od Trumpa maximální ústupky a zároveň předstírat, že rozchod (mezi Ruskem a Čínou) je možný,“ konstatuje Kuleba.

„Pokud chce Trump skutečně zprostředkovat mír, bude muset najít způsob, jak donutit Putina zaplatit za jeho odmítnutí. Pokud ovšem bude chtít. Míč je nyní na straně Trumpa,“ uzavřel Kuleba.