Článek
Záporožská jaderná elektrárna je největší v Evropě, ruští okupanti areál loni využívali k ostřelování ukrajinských měst na druhém břehu Dněpru a ocelárny v Nikopolu.
Podle britského deníku se v noci 19. října na 600 elitních ukrajinských vojáků nalodilo na třicet ozbrojených motorových člunů vybavených kulomety velké ráže, granátomety a protitankovými zbraněmi a pokusili se o vylodění na levém břehu Dněpru. Nebyli však úspěšní.
Plán byl, že zaútočí pouze pěchota. Ukrajinci si byli jistí, že Rusko vzhledem k pozicím u jaderné elektrárny neodrazí útok dělostřelectvem. Jenže nepočítali s intenzitou ruského odporu. Rusové nedbali na možné nebezpečí jaderné katastrofy a pálili po ukrajinských vojácích z tanků i děl.
Ukrajina je po půlroce znovu schopna dodávat elektřinu do EU
„Vybudovali velmi hustou obranu, všechno zaminovali. Když jsme se blížili, dokonce vytáhli tanky a dělostřelectvo a začali na nás střílet přímo na vodě,“ řekl listu důstojník seznámený s operací.
Několika členům ukrajinských speciálních jednotek se podařilo zapojit do tříhodinové přestřelky nedaleko Enerhodaru, sousedící elektrárny, ale většině se nepodařilo vůbec přistát. Ukrajinci se alespoň pokusili střílet na ruské tanky ze břehu, z jedoucích člunů to ale bylo obtížné.
Velitel operace proto raději zavelel k ústupu, než aby riskoval velký počet obětí. Kyjev pokus o znovuzískání elektrárny nikdy oficiálně nepotvrdil, když jej loni oznámily okupační úřady, tak to popřel.
Šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi minulý týden již podruhé navštívil elektrárnu ve snaze zprostředkovat dohodu o demilitarizaci okolní oblasti. „Je velmi, velmi důležité, abychom se shodli na základní zásadě, že na jadernou elektrárnu by se nemělo za žádných okolností útočit,“ řekl Grossi během návštěvy. Současně dodal, že jaderné zařízení nesmí být ani místem, ze kterého se budou útoky provádět.
Na Ukrajině chtějí rozebrat pomníky Puškina a sovětských generálů, kteří bojovali s nacisty
