Tady jsme navždy. Ruské ambice v Arktidě sílí

Dle novely zákona o ruských teritoriálních vodách, kterou už schválily obě komory ruského parlamentu a podepsal ji prezident Vladimir Putin, tak bude moci vplout na severní mořskou cestu o délce 5,5 tisíce kilometrů „se souhlasem Moskvy současně jen jedna cizí vojenská loď. Žádat bude muset diplomatickými kanály s předstihem 90 dnů“.

Dosud Rusko vyžadovalo povolení obeplout jeho území ze severu pouze od komerčních plavidel, ta vojenská dle článku 236 úmluvy OSN o mořském právu z roku 1982 totiž podléhají svrchované imunitě, ačkoliv určitá omezení se vztahovala i na ně.

Přestože ve Státní dumě, dolní komoře ruského parlamentu, zákaz oficiálně zdůvodnili ekologií a táním ledovců, podle generála Andreje Kartapolova z jejího obranného výboru je důvodem „nutnost zajistit národní zájmy Ruské federace“.

Co se týče ponorek, ty dle novely mají proplouvat vynořené a označené státní vlajkou.

Za „strategickou prioritu Ruska“ označila region minulý týden v Petrohradu na 12. mezinárodním fóru „Arktida: přítomnost a budoucnost“ Irina Jarovaja, místopředsedkyně ruské Státní dumy. „Tady jsme navždy,“ prohlásil k osvojování oblastí severně od polárního kruhu ruský generál Alexandr Moisejev, velitel ruského severního loďstva.

Vědci odhadují zásoby zemního plynu v Arktidě na 1550 bilionů kubických metrů. V Barentsově, Pečorském a Karském moři je „asi 200 perspektivních ropných nalezišť“.

V arktické zóně se nachází 90 procent ruských kapacit pro těžbu plynu a 80 procent prozkoumaných nalezišť, napsal v pátek web newprospect.ru.

„Arktida je region bohatý na zlato, měď, plyn a platinu. Rusko si jej musí udržet,“ uvedl dříve Alexandr Perendžijev, ruský vojenský politolog a vysokoškolský pedagog. „Je to princip budoucnosti – kdo bude vládnout v Arktidě, získá světovou nadvládu,“ prohlásil také.

Rusko nelení a angažuje se za polárním kruhem vojensky i ekonomicky. „V největší zóně volného obchodu na světě realizujeme 621 investičních projektů v očekávané hodnotě 1,6 bilionu rublů,“ uvedl na fóru Alexej Čekunkov, ruský ministr pro rozvoj Dálného východu a Arktidy s tím, že dosud Rusko proinvestovalo bezmála 300 miliard rublů.

V Arktidě v posledních letech stoupá počet vojenských cvičení, a to jak ze strany Ruska, tak zemí NATO. Poslední manévry za účasti čínských a ruských válečných lodí se konaly v září v Beringově moři.

Od roku 2005 Rusko znovu otevřelo desítky bývalých arktických sovětských vojenských základen a značně zmodernizovalo námořnictvo, vyvinulo nové hypersonické střely. Čtyři experti citovaní agenturou Reuters uvedli, že z vojenského hlediska Západ v Arktidě zaostává.

Od ledna loňského roku oblast kontroluje ruské Společné strategické velení severního loďstva, které zahrnuje také námořní letectvo, pobřežní vojsko a protivzdušnou obranu.

Podle portálu gazeta.ru ruské severní loďstvo v září loňského roku disponovalo více než čtyřmi desítkami ponorek (osm z nich neslo jaderné hlavice), 38 válečnými loděmi a v Arktidě provádělo modernizaci deseti leteckých vojenských základen určených pro konvenční i strategické bombardéry, stíhačky a vrtulníky.

Rusko přesto opět tvrdí, že se cítí ohroženo. Generál Moisejev na petrohradském arktickém fóru řekl, že „USA a země NATO vnímají Arktidu jako potenciálně konfliktní region a pod touto záminkou podnikají praktické kroky k jeho militarizaci“ a „vojenskému omezování Ruska“.