Článek
Krotevyč ze své pozice velitele Azovu odstoupil letos v únoru. Podle jeho slov částečně kvůli tomu, aby mohl promluvit o tom, jak to funguje v ukrajinské armádě pod velením Syrského, který by se podle něj měl vzdát funkce.
„Začal jsem dostávat od vrchního armádního velení, od vrchního velitelského štábu, rozkazy, které byly stále více na hraně zločinu a které jsem s čistým svědomím nemohl plnit a řídit se jimi,“ sdělil britskému deníku Krotevyč.
Exvelitel si dále postěžoval, že Syrskyj a další příslušníci současného velení ukrajinské armády jsou pohlceni „manuálním mikromanagementem celé armády“. Přiblížil, že Syrskyj například rozkazuje vojákům, aby odpočívali jen několik desítek metrů od frontové linie.
„Generální štáb nařídil, že když vojákovi skončí směna na frontě, nemůže si odpočinout vzadu (dále od frontové linie), ale pouze 50 metrů od fronty,“ uvedl Krotevyč s tím, že to „všechny tyto lidi vystavuje vážnému nebezpečí“.
Obvinil dále velení, že se „trestuhodně provinilo tím, že nerozumí moderním principům války“, zejména „jak fungují bezpilotní FPV drony a klouzavé bomby“.
Právě FPV drony se v ruské válce na Ukrajině ukázaly jako mimořádně účinné a dokážou operovat na vzdálenost až 22 kilometrů.
„Stále mají mentalitu bojů z druhé světové války,“ řekl na adresu velení. „Stále se odmítají přizpůsobit novým způsobům, kterými se dají zasáhnout cíle,“ dodal. Podle něj se velení armády i nadále řídí předpisy z roku 2016, aby ospravedlnilo své rozkazy, jimiž nutí vojáky k umístění tak blízko frontové linie. Rok 2016 byla ale podle něj doba, kdy „válka byla úplně jiná“.
Vysvětlil, že toto zastaralé myšlení negativně ovlivnilo postavení některých velitelství brigád. I on zažil situaci, kdy jeho jednotku Syrskyj vystavil obrovskému nebezpečí. Když Rusové postupovali a blížili se k jejich pozici, Krotevyč požádal o povolení ustoupit. Armáda mu to neumožnila a Rusové je zasáhli. „Výslovně nám to zakázali a my dostali přímý zásah,“ řekl.
Z Kurska měl Ukrajince stáhnout dřív, míní hrdina
Podle legendárního obránce Mariupolu by Syrskyj měl odstoupit. „Musí jít,“ řekl doslovně. Jako další argument k jeho odchodu uvedl, že se mu nepodařilo prolomit ruské linie, kromě ruské Kurské oblasti, kde podle Krotevyče „našel nejslabší místo“ a provedl „jednoduchý lineární úder“.
Ačkoliv se exvelitel Azovu domnívá, že operace v ruské Kurské oblasti měla smysl, obvinil Syrského, že se příliš soustředil na tento útok, zatímco „jsme měli velké problémy s obranou Pokrovsku“ v Doněcké oblasti. Podle něj také Syrskyj v Kurské oblasti „zůstal příliš dlouho“ a Ukrajinci tam utrpěli značné ztráty.
„Syrskyj se nepokouší o žádnou vysokou vědu a válečné umění,“ řekl a nařkl Syrského, že ovládá „pouze dvě funkce“. „Pokud nepřítel útočí, stačí tam hodit víc lidí. Pokud drtivě útočí, lidi stáhni a řekni, že ti záleží na jejich životech,“ vysvětlil.
Ukrajina v loňském a letošním roce stabilně ztrácí území, i když ruské územní zisky se v posledních měsících zpomalily. Britský deník The Guardian připomněl, že pozorovatelé se domnívají, že Rusové postupují díky vyššímu počtu vojáků. Deník uvedl, že Krotevyčova výpověď je důležitá zejména kvůli tomu, že přesouvá v tomto ohledu pozornost na ukrajinské velitele a jejich vedení válečného úsilí.
Za Mariupol do poslední chvíle
Bohdan Krotevyč je legendární ukrajinský voják, který bojoval v řadách pluku Azov od roku 2014. Během ruské války na Ukrajině velel bojovníkům, kteří zůstali v Mariupolu a bránili ho do poslední chvíle, než Rusové nakonec ovládli i ocelárnu Azovstal.
Okupanti ho následně zadrželi, nedlouho poté jej ale opět propustili výměnou za Viktora Medvedčuka, oligarchu, bývalého ukrajinského poslance a kolaboranta ruského teroristického režimu v jedné osobě.
Poté, co se Krotevyč vrátil na Ukrajinu, dostal se do velení 12. brigády ukrajinské Národní gardy Azov. Odešel z ní letos v únoru.