Článek
„Ššššš,” snaží se sestřička novorozeneckého oddělení utišit plakající dvojčata v plastovém vozítku. Dětem od pohledu není víc než několik dní, ale spíše jen několik hodin.
Mezi dětmi, které se narodily už do válečného konfliktu, jsou v kyjevské nemocnici také dvojčata.
I v polních podmínkách však na novorozeneckém oddělení platí přísná hygienická opatření. „Nasazujeme si návleky a roušky a od dětí musíme mít odstup alespoň půl metru,” popisuje situaci v kyjevské porodnici korespondent Novinek Ján Husár.
Nedokážu si představit, co to musí znamenat pro tyto lidi. Jsou tu i otcové. Jeden z nich se na mě koukne a usmívá se. Usmívá se, protože jeho dítě žije a je v bezpečí v nemocnici, a všichni jsou zdraví a spokojení.
„Všechny děti, které se tady narodily, se narodily během války. Minulý čtvrtek se narodily první děti do nového světa, do Ukrajiny, na kterou zaútočili Rusové. Takhle malinké děti se narodily do něčeho, co možná nepochopí, ani až budou dospělé. Já jsem rád, že se narodily a přežily,” říká Husár.
Putin je šílenec, řekla žena reportérovi Novinek v krytu kyjevského metra
Štěstí vzdor válce
Začátek svého života tráví novorozenci v kyjevské porodnici v nevlídném prostředí nemocničních sklepů. Na starém linu jsou místo postelí pro čerstvé maminky připravené jen matrace, jedna vedle druhé podél dlouhých zdí chodeb i v nevlídných sklepních místnostech.
Mezi matracemi stojí vždy pojízdná postýlka pro miminko. Místo nočních stolků provizorně slouží levné rozkládací židle. Strop překrývají rozvody trubek. Žádná okna ani jiný zdroj denního světla. Přesto se tu podle Husára daří udržovat příjemné teplo i čerstvý vzduch.
Původní servisní chodba slouží nyní jako provizorní novorozenecké oddělení.
Žena s novorozencem
Téměř všechna oddělení totiž ve zdejší nemocnici kvůli hrozbě ruských bomb a raket jsou přestěhována do suterénních prostor, které původně sloužily jako skladiště. „Sestupujeme po schodech dolů, zdi jsou velmi silné. Na konci jsou železné dveře, za kterými je na zdi vidět svatý obrázek,” popisuje Husár.
Na improvizované novorozenecké oddělení kráčí servisní chodbou a vysoký Husár se musí pod labyrintem trubek u stropu shýbat. „Otevírají nám dveře, za kterými už jsou děti, které se narodily teprve před pár dny, a vypadají krásně. Nedokážu si představit, co to musí znamenat pro tyto lidi. Jsou tu i otcové. Jeden z nich se na mě koukne a usmívá se. Usmívá se, protože jeho dítě žije a je v bezpečí v nemocnici, a všichni jsou zdraví a spokojení.” Jedna z žen je po porodu stále napojená na infuzi. I ona se ale podle Husára usmívá.
Kříže vedle kalašnikovů. V ukrajinském klášteře žehnají Ukrajincům, kteří míří do boje
Ve sklepích nemocnice jsou pro maminky s dětmi připraveny čtyři místnosti. Některé děti pláčou, maminky se je snaží uklidnit. „Je to hezký pohled,” glosuje Husár. „Jedné maminky se ptám, zda bych si mohl udělat její portrét, protože má na krku přívěsek se znakem Ukrajiny. S úsměvem mi to povoluje.”