Střely ATACMS má Ukrajina jen k použití na svém území, množství další pomoci Kyjevu teprve přijde

Spojené státy po dlouhém otálení Sněmovny reprezentantů schválily velký balík pomoci Ukrajině. Washington mimo jiné nově dodal střely ATACMS s doletem 300 kilometrů. Mají Ukrajinci nějaké omezení ohledně použití těchto střel? Mohou těmito střelami zasáhnout i území Ruska, nebo jen okupované území Ukrajiny?

Ohledně toho balíčku pro Ukrajinu chci jen zdůraznit, že jakmile jsme se dostali k hlasování, podpora obou stran byla obrovská. Schválili jsme vlastně několik různých balíčků. Část jde přes prezidentskou autoritu k čerpání (presidential drawdown authority), kdy bereme prostředky přímo z existujících amerických zásob, část jde prostřednictvím programu Zahraničního vojenského financování, který umožňuje další prostředky objednávat. Pokud jde o útočné zbraně dlouhého doletu, poskytli jsme je na prezidentův pokyn Ukrajině v únoru a byly součástí balíčku, který byl oznámen 12. března. Tyto zbraně jsou určeny k použití na území Ukrajiny.

S dosahem některých ruských zbraní se nicméně tyto střely nemohou měřit. Máte v plánu Ukrajině poskytnout i zbraně s delším doletem?

Teď je tu zkrátka to, co jsme oznámili, a jsme za to velmi rádi. O budoucích rozhodnutích spekulovat nechci.

Pro Kyjev je to samozřejmě pomoc, ale válku sama o sobě nezvrátí. Schválení tohoto balíku navíc nebylo snadné. Jaká je nyní šance, že USA v dohledné době odsouhlasí další pomoc podobného rozsahu?

Dobrá zpráva je, že první tranši z tohoto balíku už jsme dostali a mnohem víc je na cestě. Nejprve se musíme ujistit, že zajistíme, abychom toto dostali k Ukrajincům co nejrychleji. A právě teď se začínáme bavit o dalším balíčku. Znovu se přitom vracím k tomu, jestli jsme při hlasování viděli silnou podporu napříč stranami – a tahle otázka podle mého byla zodpovězena. I když pochopitelně nemohu říct, jak to bude v budoucnosti.

Uvažují USA o tom, že by část výroby zbraní a munice přesunuly do Evropy, potažmo přímo na Ukrajinu?

Řekla bych to trochu jinak. Lze nalézt určité kritické komponenty, na nichž mohou americké a evropské firmy spolupracovat, aby výrobu navýšily a urychlily. A my nyní takové příležitosti hledáme. Evropa vyvíjí vlastní iniciativu s podobným cílem. Vidíme přitom celosvětovou poptávku po celé řadě systémů, ať už jde o protivzdušnou obranu, nebo dělostřelectvo a další. Pro nás je nyní opravdu důležité, abychom mohli zrychlit a zvýšit výrobu. A myslím si, že v Evropě k tomu existují příležitosti.

Ukrajina se nyní potýká mimo jiné s nedostatkem munice, protivzdušných systémů i vojáků. Který problém je nyní nejnaléhavější?

To vědí nejlépe sami Ukrajinci. Otázku lidí nechám stranou. Je zřejmé, že mají celou řadu problémů, které v tomto ohledu řeší. Ale dělostřelectvo a protivzdušná obrana jsou priorita. První, aby země mohla pokračovat v boji, druhé k obraně měst a jejich obyvatel, aby zůstala zachována ekonomika pro budoucí Ukrajinu. Musíme pracovat na obojím zároveň. Nevybírala bych jedno před druhým.

EU v březnu oznámila, že na výrobu munice vyčlení navíc 500 milionů eur, což by podle jejích odhadů mělo pomoct k výrobě dvou milionů kusů munice ročně. Je to dostatečné?

Je to důležitý krok vpřed. Podívejte, Evropa takové investice potřebuje. Je potřeba dělat takové věci i pro sebe. Je třeba posílit vlastní armádu a ujistit se, že je připravená. Spolupracovat ale budeme muset všichni, ať už jde o připravenost NATO, připravenost USA, nebo Ukrajinu.

Česká muniční iniciativa byla spojenci dobře přijata, v jádru je ale nákup munice mimo země EU nouzovým řešením. Na jak dlouho může vystačit?

Musíme dělat obojí. Dívat se, co je k dispozici po celém světě, a být připraveni to získat. Fakt, že se v tomto ohledu Česká republika postavila do čela, je neuvěřitelně důležitý. Ale musíme usilovat i o zvyšování výroby. A munice není jediná oblast, kde toto řešíme. Musíme se dívat na to, co můžeme okamžitě dostat na Ukrajinu, i na to, co lze vyrobit.

Když se podíváme na jednotlivé systémy, na dílčí komponenty, tak obranný průmysl se stejně jako řada jiných odvětví potýká s problémy dodavatelských řetězců. A my to musíme řešit jedno po druhém a zajistit dodání hotového produktu včas a v dostatečném množství.

Zdá se, že v Evropě se stále více diskutuje nejen zvýšení výdajů na obranu, ale také větší posun k nezávislosti v obranných otázkách. Například francouzský prezident Emmanuel Macron před pár dny naznačil možné využití francouzských jaderných zbraní k ochraně dalších evropských zemí, polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski zase řekl, že vznikají evropské síly rychlého nasazení. Jak se na takové iniciativy dívají USA?

Věříme, že silná evropská obrana je v našem zájmu, protože jsme spojenci a všichni spolupracujeme. A myslím, že existuje spousta různých iniciativ. Nebudu vstupovat do evropské debaty, protože ta se musí odehrát tady. Ale to, že se Evropa snaží růst a silněji přispívat ke společné práci, samozřejmě velmi podporujeme. Zároveň se v rámci NATO a našich bilaterálních vztahů samozřejmě ujistíme, že všichni plánujeme a pracujeme na řešení těchto problémů společně.

Ještě se vrátím k balíku pomoci pro Ukrajinu, který Kongres nedávno schválil. Český premiér Petr Fiala jednal s předsedou Sněmovny reprezentantů Mikem Johnsonem jen pár hodin předtím, než oznámil, že o pomoci nechá hlasovat. Byla to čistě souhra náhod, nebo měla návštěva českého premiéra v tomto ohledu nějaký vliv?

To nedokážu říct, do této konkrétní konverzace nevidím. Ale přijela řada evropských lídrů a všechny ty rozhovory byly velmi užitečné v tom, že byl v USA slyšet pohled těchto zemí. V případě České republiky je tento pohled jedinečný, vzhledem k vaší vlastní historii i tomu, jak jste pomohli Ukrajině. A velmi oceňujeme postoj předsedy Johnsona při posunutí balíčku kupředu a řešení této velmi komplikované situace. Z výsledku jsme nadšeni.

Česká republika si od USA objednala 24 stíhaček F-35, dodávky těchto letadel pro Evropu ale nabírají zpoždění. Jak realistický je nyní termín roku 2031, kdy má ČR dostat první z těchto letadel?

Dovolte mi začít tím, že F-35, stíhačky páté generace, jsou jako součást plánu modernizace české armády neuvěřitelně důležité. Co se týče časového rámce, vím, že postupujeme tak rychle, jak jen můžeme. Nemám přesné datum. Řekla bych to tak, že v této oblasti je velká poptávka. Pracujeme na všech souvisejících problémech, abychom postupovali kupředu co nejrychleji.