Článek
Stoltenberg chce setkání uspořádat ještě před summitem NATO, který připadá na 28. června.
Věří, že se mu podaří přihlášku Finska a Švédska posunout do další fáze. K přijetí nového člena je však potřeba souhlas všech 30 členských států, tedy včetně Turecka.
„Finsko a Švédsko daly jasně najevo, že jsou připraveny zasednout a řešit obavy vyjádřené Tureckem,” řekl Stoltenberg na společné tiskové konferenci s americkým ministrem zahraničí Antonym Blinkenem.
Oba severské státy se v minulosti zdráhaly provokovat ruský režim a k přihlášce do NATO se tudíž příliš neměly.
Nálada veřejnosti a politická vůle se však změnily po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu, která o vstup do NATO neúspěšně usilovala.
Stoltenberg dodal, že ruský vládce Vladimir Putin „chtěl méně NATO a dostane více NATO”.
Hlavním problémem jsou Kurdové
Turecko zopakovalo seznam svých požadavků oběma delegacím minulý týden.
Požaduje mimo jiné, aby Švédsko zastavilo „politickou podporu a financování” kurdských a gülenských organizací, které Turecko považuje za teroristické, včetně již zmíněné strany PKK, jejíž ozbrojené síly YPG hrály podstatnou roli v poražení Islámského státu.
Podle Stoltenberga berou všichni zúčastnění otázku PKK „velmi vážně”. „Jsme si vědomi, že žádný jiný spojenec NATO neutrpěl na svém území tolik teroristických útoků jako Turecko,” řekl generální tajemník.
Podle turecké opozice ale Erdoganovi nejde ani tak o Švédsko a Finsko v NATO, jako spíš o posílení pozice na domácí scéně či o snahu přimět Washington, aby mu umožnil nákup nových amerických stíhaček F-16.
Šéf americké diplomacie Blinken však tyto spekulace zpochybnil. „To jsou oddělené otázky. S Tureckem, jakožto spojencem v NATO, máme dlouhodobé a přetrvávající vztahy v oblasti obrany,” řekl.
