Článek
Lídři Srbska, Albánie a Severní Makedonie ve čtvrtek vystoupili na společné tiskové konferenci, ve které neskrývali své zklamání nad tím, že společný summit s lídry sedmadvacítky nenaplnil naděje tohoto regionu na přijetí do EU.
Zdůraznili, že nijak nedošlo k průlomu v bulharském vetu ohledně žádostí Severní Makedonie a Albánie o vstup do EU, zatímco zástupci Unie pouze verbálně podpořili Kosovo v otázce uvolnění vízového režimu a projevili absolutní nejednotnost v otázce udělení kandidátského statusu Bosně a Hercegovině.
Premiér Severní Makedonie Dimitar Kovačevski poděkoval francouzskému prezidentovi Emmanuelu Macronovi za jeho úsilí přístupové rozhovory posunout dopředu, ale uvedl, že takzvaný „francouzský návrh“ na průlom v bulharské blokádě je pro jeho zemi nepřijatelný, informuje server Balkan Insight.
„Všech... 27 zemí, které vstoupily do Unie, tak učinily s hrdostí, se všemi rozdíly, které přinesly, a s plným respektem k vlastním i cizím kulturním, etnickým, jazykovým a historickým odlišnostem,“ řekl Kovačevski.
„Nic z toho nebylo na jejich cestě do EU problém. To je to jediné, co si přejeme. Nic víc, nic míň; respekt k jazykové, etnické, kulturní a historické identitě mého národa, pokračoval.
Францускиот предлог во моментот е неприфатлив за мене, претседателот на државата, владата, коалиционите партнери и граѓаните на Северна Македонија. Мојот народ мора да се почитува. Доколку се постигне разбирање за нашите позиции, подготвени сме за разговори. pic.twitter.com/ODdAK5oDRM
— Dimitar Kovachevski (@DKovachevski) June 23, 2022
Uvedl, že si přeje, aby Severní Makedonie dostala záruky ohledně severomakedonské identity a jazyka. Požaduje také, aby si Bulharsko při přístupových jednání nevymýšlelo další a další podmínky.
„Severní Makedonie je kandidátskou zemí téměř 18 let. Dohodu o stabilizaci a přidružení jsme podepsali přesně před 21 lety. V březnu 2020 přijala Evropská rada rozhodnutí o bezpodmínečném zahájení jednání. A dneska jsme pořád tady a jednání [o členství] ještě nezačala,“ posteskl si Kovačevski.
Kandidátský status i Bosně?
Podle informací severu Politico zvažovali vedoucí představitelé členských států, že by prohlásili, že je Evropská rada „připravena udělit“ Bosně status kandidátské země, až „bude proveden podstatný soubor reforem“.
EU leaders are considering declaring that the European Council "is ready to grant" Bosnia and Herzegovina the status of candidate country after "a substantial set of reforms has been delivered," according to a new draft seen by POLITICO.
— POLITICOEurope (@POLITICOEurope) June 23, 2022
More updates: https://t.co/q1WwwXvx4f
Ve čtvrtek večer však po bulharském vetu jen vyzvali k rychlejšímu vyřešení sporu. Ten byl mohl bulharský parlament ukončit již během příštích dnů. Lídři EU také vyzvali Evropskou komisi, aby zhodnotila pokrok Bosny a Hercegoviny v plnění stanovených kritérií.
Krátce před půl devátou večer stihla ještě Rada odhlasovat přidělení oficiálního kandidátského statusu Ukrajině a Moldavsku. Gruzii, která rovněž podala žádost o členství, čeká delší cesta a bude muset provést zásadní reformy, pokud chce být v budoucnu rovněž přijata mezi skupinu čekajících kandidátů.
European Council has granted the status of candidate country to 🇺🇦 and 🇲🇩. Historic moment and a signal of hope for the Ukranian people. XB
— Xavier Bettel (@Xavier_Bettel) June 23, 2022
Státy západního Balkánu nejsou a priori proti přidělení statusu kandidáta Ukrajině a Moldavsku, ale požadují od sedmadvacítky ujištění, že s nimi stále počítá. V roli kandidáta totiž na zrychlení přístupu čekají už roky.
Albánie zažádala o členství v roce 2009, status kandidáta obdržela v roce 2014, a až o šest let později podpořila Evropská rada návrh začít přístupové rozhovory. Severní Makedonie je kandidátskou zemí od roku 2005, Černá hora od roku 2010 a Srbsko od roku 2012.
Kosovo a Bosna zatím nemají ani příslib kandidátského statusu.