Zvrací, už když je slyší. Vojáky na Ukrajině trápí nová psychosomatická porucha z dronů

„Léčil jsem se s poraněním od šrapnelu. Byl jsem v Kyjevě před nemocnicí kouřit a uslyšel jsem dron. Nemohl jsem popadnout dech, potil jsem se a bylo mi na zvracení,“ popisuje Michail, voják 102. teritoriální brigády.

Podobné nepříjemné zážitky popisují i další vojáci, ale i záchranáři. „Ošetřoval jsem v zákopech u Doněcku postřeleného vojáka. Přeletěl dron, neletěl na nás, ale několik chlapů doslova zrudlo. Jeden se pozvracel, další měl během chvíle na obličeji vyrážku. Hrůza, kterou drony přinášejí, si vybírá svou daň, už když je slyšíš,“ vysvětluje Igor, zdravotník, který se se syndromem dronu, jak neoficiálně potíže označují, setkává velmi často.

Před novou hrozbou varuje bývalá náčelnice vojenské psychologické služby české armády, plukovnice v záloze Helena Sováková. „Nasazení dronů do moderních válečných konfliktů přináší jedinečné výzvy a strach, které výrazně ovlivňují psychiku jedinců. Neviditelný nepřítel, nepředvídatelnost útoků a odcizení mezi útočníkem a obětí tvoří psychologický kontext, který se liší od zkušeností v tradičních válkách,“ říká Sováková, která má řadu zkušeností ze zahraničních misí v Iráku a Afghánistánu.

Poukazuje na dlouhodobý, psychologický dopad. „Tento strach doprovázený pocitem bezmoci a chronickým stresem, který proplétá životy civilistů i vojáků, může vést k dlouhodobým psychologickým dopadům, jako jsou zvýšené úzkostné poruchy a posttraumatické stresové poruchy. Je zřejmé, že normy, které byly dříve aplikovány na válečné zkušenosti, se ve světě dronových konfliktů mění, a proto je třeba rozšířit přístupy k péči o duševní zdraví tak, aby reflektovaly tento nový kontext,“ myslí si.

O tom, že psychický stav ovlivňuje zdraví, vědí odborníci dávno. Psychosomatické potíže, zejména pak kožní vyrážky či ekzémy, odborníci často připisují právě stavu mysli. „Kůže odráží vnitřní nastavení organismu,“ potvrdila dermatoložka Ivona Kosová.

Mezi typické kožní choroby, u kterých psychika hraje důležitou, nebo dokonce rozhodující roli, patří například lupénka, atopický ekzém, kopřivka nebo opary. Tyto potíže potvrzují vojáci, ale i zdravotníci na ukrajinském bojišti.

Podle Sovákové je klíčem k vyléčení posílení sociálních vazeb a psychické odolnosti. „Komunity zasažené dronovými útoky potřebují přístup k psychologické podpoře, která je cílená na řešení specifických výzev tohoto konfliktu. Vytváření bezpečných prostorů pro sdílení a zpracování traumatu, zavádění programů zaměřených na zvyšování psychické odolnosti a posílení sociálních vazeb může být klíčem k uzdravení z kolektivního traumatu, které strach z dronových útoků vytváří.“

Zkušená psycholožka dodává, že nejvhodnější cestou k léčbě je společný postup psychologů, sociologů, ale i vojenské vědy.