Slyšíte to atomové ticho? To si na Moskvu došlápl Peking

Diskuse o nasazení jaderných zbraní, o kterém hovořil i čečenský předák Ramzan Kadyrov, vyvrcholily letos v červnu, když čestný předseda ruské rady pro zahraniční a obrannou politiku Sergej Karaganov v článku zveřejněném v půlce června napsal o válce na Ukrajině, že „nemůže skončit rozhodným vítězstvím bez toho, aby se Západ donutil strategicky se stáhnout nebo vzdát“.

To je podle něj možné, jen když se Rusko ukáže, že je odhodláno tyto zbraně použít a případně „zasáhnout spoustu cílů v řadě zemí, aby se přivedli k rozumu ti, kdož ho ztratili“. To by znamenalo použít jadernou zbraň jako první. Ruská jaderná doktrína to umožňuje, ovšem jen v případě, kdy by Rusko čelilo zničujícímu útoku na svém území, což je důvod, proč si Západ dává takový pozor, aby se jím dodané zbraně nepoužily k útokům na původní území Ruské federace.

Podle Karaganova však ani takovéto porušení vlastních zásad není problém, protože vítězové se nesoudí. I tak ale čelil záplavě článků, které odmítaly preventivní jaderný útok a jadernou válku jako zcela špatné řešení.

Proti použití taktických jaderných zbraní se postavil i Vladimir Putin, který na petrohradském mezinárodním ekonomickém fóru řekl: „Zaprvé je nepotřebujeme použít. A zadruhé i pouhé zvažování jejich použití může vést ke snížení prahu pro nasazení takových zbraní.“

Medvěděv sice pohrozil použitím jaderných zbraní opět v červenci, ale jinak takových výroků výrazně ubylo. List The Financial Times to dává do souvislosti s čínským varováním. Měl je osobně dát Putinovi při březnové návštěvě v Moskvě čínský prezident Si Ťin-pching. Uvedl to šéf evropské diplomacie Joseph Borrell, podle něhož Siova návštěva „zmenšila nebezpečí jaderné války“. Že si ji Číňané nepřejí, „dali velmi jasně najevo“. Jeden americký představitel dodal, že Číňané předávají tento vzkaz na všech úrovních.

Ve společném komuniké dokonce stojí odsouzení použití jaderných zbraní, které tam podle západních tajných služeb prosadila čínská strana. Pokud by Rusko nasadilo jaderné zbraně na Ukrajině, „je to pro Čínu naprosto nevýhodné“. Oficiálně se ovšem k tématu nevyjádřila ani ruská, ani čínská strana.

Výhrady Číny jsou patrné i z rozhovoru, který vedl list s čínským plukovníkem ve výslužbě Čou Poem, jenž vysvětlil, že vyjádření o přátelství bez hranice je projevem dobré vůle, ale že samozřejmě má meze. Zmínil, že pokud má přítel nepřítele, neznamená to automaticky, že bude i jeho nepřítelem. Čína musí podle něj být velmi opatrná, protože to je „konflikt mezi dvěma jejími přáteli“. Zdůraznil, že Čína „se neraduje z této války, protože má dopad na čínské zájmy“. Zmínil, že Čína je země, která nejvíce obchoduje, a v Evropě to mělo dopad na iniciativu pás a stezka.

Peking však podle Poa nemůže být jen pozorovatelem: „Čína je velká mocnost a velká mocnost musí jednat a musí ukončit tuto válku, uhasit oheň.“ Dal najevo nesouhlas s tím, že jedna země vtrhla na území druhé, ale podotkl, že není možné zapomínat ani na to, proč to udělala. Zmínil rozšiřování NATO.

Z vyjádření listu není jasné, proč Rusko nepřestalo s jadernými hrozbami hned po návštěvě čínského prezidenta v Moskvě. Slova, že to Číňané opakují na všech úrovních, ale zřetelně naznačují, že Čína na Rusko v tomto směru tlačí.