Článek
Voják s volacím znakem Reva, který měl v ruce ukořistěnou moderní ruskou útočnou pušku AK-12, zmínil okolnosti použití plynu: „Chaotická palba (Rusů), aby nebylo přesně vidět, kam se dá odpovědět. A plyny. Necítíte ho. Šíři se pomalu při zemi. Balil jsem svůj útočný ruksak, když jsem ucítil pálení v nose a krku.“
Z jeho výpovědi, která je zaznamenána na videu CNN, není jasné, o jaký plyn mělo jít a jestli byl použit cíleně, nebo unikl z nějakého zasaženého zásobníku.
Zdálo se však, že voják nemluví o ojedinělém případu. Použil množné číslo, mluvil o plynech. Nasazení chemických zbraní je mezinárodními konvencemi zakázáno. Tuto konvenci podepsalo i Rusko, respektive SSSR.
Rusové nepřímo přiznali ztrátu části Staromajorského
Situaci ještě komplikují miny. Mladý sapér s volacím znakem Volt, popsal, že protitankové miny jsou spojené s granáty.
Ve zničené obci se není kde skrýt
Další voják s volacím znakem Krivbas popsal, jak složitá je situace ve Staromajorském: „Když útočíš pod nepřátelskou palbou, nemáš se kde skrýt. To je nejtěžší.“ Záběr obce pořízený z dronu, který zveřejnila CNN, ukazuje, že většina budov kolem čtyř rovnoběžných ulic a jedné příčné je silně poškozena a mnohé jsou srovnány se zemí.
Dodal, že se Rusové od minulého týdne, kdy Ukrajinci vesnici osvobodili, pokusili Staromajorske dvakrát dobýt zpět malými skupinami, ale byli odraženi. V pondělí se přitom Rusové holedbali, že už Ukrajince vyhnali, zmínila CNN.
Krivbas se účastnil už předchozích útoků podél řeky Mokry Jaly od Velyké Novosilky, včetně tvrdých bojů o sousední Neskučne. Vysvětlil, proč bylo jeho dobytí tak obtížné.
Ukrajinci předpokládali, že městečko brání asi dvacet Rusů, a měli dojem, že sedmdesátičlenná jednotka je snadno ovládne. Dalších 200 ruských vojáků se však skrývalo v podzemí a nevycházeli ven ani na toaletu, používali lahve, takže je ukrajinské drony neodhalily.
Krivbas potvrdil, že ruská obrana je mnohem odhodlanější, než čekal: „Doufal jsem, že když prorazíme jejich poslední obrannou linii, začnou utíkat. Ale oni mají i teď pořád pocit, že za nimi ještě někdo je.“
Neskrýval však vyčerpání: „Cítíme podporu, ale jsme velice, velice unavení.“ Je to pochopitelné, v boji jsou už dva měsíce, útok na Neskučne začal začátkem června. To naznačuje, že nejen Rusové, ale i Ukrajinci mají nedostatek vojáků pro jejich pravidelnou rotaci.
Velitel jednotky Serhij k ruskému postupu dodal: „Jsou to výsadkáři, ale jejich taktika se nezměnila. Pošlou útočné prapory z vězňů. Zůstávají, dokud nepadnou. Nechápu jejich motivaci. Nevím, za co bojují, ale zůstávají.“
Jeho vojáci ale našli malou knížečku s titulem Proč bojujeme, kde je napsáno, že Rusko bylo napadeno a nezbylo mu než se bránit.
Vyslání vln odsouzených, kteří jsou špatně vyzbrojeni a vycvičeni, má sloužit hlavně k tomu, aby na ně Ukrajinci zahájili palbu a odhalili tak své pozice a Rusové pak na ně mohli zaměřit svou vlastní palbu. Ovládají totiž stále vesnici na druhém břehu řeky Mokry Jaly Urožajne, což Ukrajincům komplikuje obranu Staromajorského.