Schvalování ruské invaze trestným činem? Svoboda slova má limity, říká Stříž

Impulzem byla situace, která nastala a je naprosto bezprecedentní. Mysleli jsme si, že by bylo dobré, abychom připomněli občanům, že sice svoboda slova a shromažďovací právo jsou Ústavou garantovány a zaručeny, ale i ty mají svoje limity.

V nedávné době jsme byli svědky různých shromáždění a aktivit některých občanů vůči pandemickému zákonu. Proto jsme chtěli upozornit, že i tady existuje jakési zákonné omezení, jehož dodržování je v této situaci nezbytné.

Právní úprava, na kterou jsme upozorňovali, není úplně jednoduchá a jednoznačná. Souvisí i s mezinárodními závazky České republiky. Proto jsme zvolili tuto formu jakéhosi upozornění občanům.

Toto stanovisko je naprosto obecné. Nemá být žádnou instrukcí pro orgány činné v trestním řízení, jak mají postupovat a tyto projevy kvalifikovat. Pochopitelně půjde o konkrétní okolnosti a ani v tomto tiskovém prohlášení jsme jednoznačně neřekli, že jakákoli adorace nebo jakékoli prohlášení musí být nutně trestné. Jen jsme upozorňovali na to, že trestnost zde za určitých podmínek může být dána.

Ta dvě ustanovení, která jsme zvolili, byly příklady právě těch norem, které nejsou v praxi příliš běžně používány, judikovány a nejsou veřejně známy jako jiné trestné činy, které jsou běžně stíhány. Asi nemusím občany upozorňovat, že krádež v obchodě je trestná, což každý zřejmě ví. Ale u těchto speciálních skutkových podstat jsme i my sami dovozovali, zda by vůbec mohly být aplikovány. Dospěli jsme k závěru, že ano.

To nemohu.

Samozřejmě nebudu malovat nějakou hraniční čáru, to si musí každý ve své hlavě srovnat sám, aby poznal, co je ještě kultivovaným politickým projevem. My nechceme v žádném případě vyvolat dojem, že aktivisticky nastavujeme nějakou hranici mezi svobodou slova a protiprávností takového jednání.

To musí učinit konkrétní orgány činné v trestním řízení, které v dané konkrétní věci, ke které jsou příslušné, to musí posoudit. Občané musí pochopitelně rozumným způsobem zvažovat kultivovaný projev svého politického názoru.

Samozřejmě, my jsme toto prohlášení směrovali na veřejné projevy, adorace, vychvalování té agrese. Opírali jsme se o zákon na ochranu míru a mezinárodní smlouvy, na určitý statut mezinárodního práva.

I právě pro tu právní složitost jsme se odhodlali k takovému kroku, který nemá být vnímán jako přepjatý aktivismus ze strany Nejvyššího státního zastupitelství nebo státní moci, aby směřoval k omezení svobody slova.

Ta tady stále je, je zachována v plném rozsahu jako v minulosti. Ale právě s ohledem na rozjitřenou situaci, která budí emoce a vášně z obou táborů,  jsme na to chtěli upozornit.

Určitě. Zejména ten druhý trestný čin, na který jsme upozorňovali, trestný čin popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidia, v sobě zahrnuje právě mezinárodní prvek. Je třeba, aby příslušné orgány pracovaly i s pojmem válka nebo válečný stav, válečný konflikt a podobně. To jsou prvky z mezinárodního práva.

To si myslím, že na tuto situaci úplně nedopadá. Pochopitelně, pokud by to šíření dezinformací v sobě zahrnovalo i jakési veřejné schvalování agrese, mohlo by být podřaditelné pod trestný čin. Ale touto cestou jsme nepřemýšleli a nemá to být obsahem našeho prohlášení.