Článek
„Žádné rozhodnutí by se nemělo přijímat s pěnou u úst,“ rozohnil se Scholz podle listu Bild o svatodušním víkendu na předvolebním shromáždění v Karlsruhe s tím, že se i nadále bude „zasazovat o rozvahu a opatrnost“.
Základem návrhu na ochranu části ukrajinského nebe je desetistránkový dokument, který Dán Anders Fogh Rasmussen, šéf NATO v letech 2009 až 2014, předložil 14. května společně s ukrajinskou vládou v rámci přípravy na příští summit Aliance ve Washingtonu v polovině července.
Rasmussen pak řekl webu Business Insider, že ruské rakety či drony namířené na Ukrajinu by mohly být sestřelovány sousedními zeměmi, jako je Polsko či Rumunsko.
NATO by Ukrajince mohlo chránit sestřelováním ruských raket, řekl Zelenskyj
Štít by se měl zvětšit
Cílem plánu je co nejrychleji a co nejtěsněji připoutat Ukrajinu k západním partnerům NATO a posílit ji ve válce proti Rusku tak, aby bylo možné mírové řešení. V dokumentu se uvádí: „Důvěryhodná perspektiva členství v NATO nabízí Ukrajině bezpečnost a ukazuje Rusku, že z války nemá žádný prospěch. Je zapotřebí jasný vzkaz Rusku, že musí ukončit válku a něco dát Ukrajině.“
Dokument mimo jiné navrhuje rozšíření štítu protivzdušné obrany „podél západní hranice Ukrajiny“. NATO by tak mělo chránit před útoky ruských raket a bezpilotních letounů i ukrajinská civilní a vojenská zařízení „v jasně vymezené oblasti na západě Ukrajiny“.
Americké systémy Patriot v polském Rzeszówě, 80 kilometrů od ukrajinských hranic
To by mohlo odlehčit ukrajinské protivzdušné obraně na západě. Ukrajinská armáda by mohla přepravit své vlastní obranné systémy na východ „na frontu a bránit města jako Dněpr nebo Charkov“ právě proti ruským leteckým útokům.
Scholz připomněl „debaty o bezletových zónách“ před dvěma lety, kdy měly „stíhačky evropských zemí“ zajistit, aby přes ukrajinský vzdušný prostor nepřeletěly ruské bombardéry.
„Není v tom žádný zdravý rozum, když teď někdo říká: něco takového uděláme – ale třeba jen 70 nebo 100 kilometrů hluboko v ukrajinském vzdušném prostoru,“ kritizoval Scholz.
Na východě Polska, necelých osmdesát kilometrů od západní hranice Ukrajiny, jsou příslušné obranné systémy Patriot už dávno připraveny. Na letišti v polském Rzeszówě, které vojáci NATO využívají k zásobování ukrajinské armády, chrání americké obranné rakety přilétající letadla NATO a překládku zbraní a munice do nákladních aut a nákladních vlaků. Přesunutím systémů Patriot k hranicím s Ukrajinou by se obranný štít rozšířil hluboko na ukrajinské území.
I v Německu znějí hlasy pro
V opoziční křesťanské demokracii CDU/CSU, vládních liberální FDP a Zelených – a také v v Scholzově sociální demokracii - se však ozývají i jiné hlasy: „Protivzdušná obrana je Achillovou patou Ukrajiny,“ říká Andreas Schwarz (59), obranný expert SPD. „Putin v současnosti ničí elektrárny a posílá rakety na ukrajinská města. Tomu musíme zabránit! NATO by mělo zajistit ochranu před spojeneckými zeměmi pomocí protivzdušné obrany.“
Roderich Kiesewetter (60), politik CDU a někdejší plukovník generálního štábu bundeswehru, přirovnal obranu Ukrajiny ke snaze Západu zabránit zasažení Izraele 300 raketami a bezpilotními letouny, které na židovský stát v dubnu vypálil Írán. Téměř všechny zachytily izraelské a partnerské síly v regionu, včetně americké armády.
„Západní země by mohly chránit část vzdušného prostoru Ukrajiny z území NATO a sestřelovat ruské bezpilotní střely. To by ulevilo ukrajinské protivzdušné obraně a umožnilo jí chránit frontu,“ upozornil Kiesewetter. „Stejně jako v případě Izraele, kde Francie, Velká Británie a další země pomohly, aniž se staly válčící stranou.“
S koalicí Teherán nepočítal. Je to pro něj zdrcující, zní z Izraele
