Unijní sankce v praxi. Místo v Moskvě se Rusové ládují v mekáči v Minsku, říká Latuško

Bylo to velice plodné jednání. Jsem součástí nové přechodové vlády, kde zodpovídám za získání mezinárodní podpory pro nátlak na Lukašenkův režim. Diskutovali jsme o nástroji univerzální jurisdikce, o možnosti trestního stíhání zločinců na základě úmluvy OSN proti mučení.

Jak jistě víte, po zmanipulovaných prezidentských volbách v roce 2020 bylo mnoho obyvatel zatčeno a mučeno. Ti lidé pochopitelně nemají žádnou možnost se ve své zemi bránit, nemají možnost pachatele soudit. Mají ale možnost využít této úmluvy OSN a zahájit trestní řízení v kterékoli zemi OSN, například v České republice, proti lidem, kteří jsou za mučení zodpovědní.

Váš pan ministr řekl, že zahájit takové vyšetřování je v kompetenci prokuratury, ale ujistil nás, že je připraven nám v této otázce pomoci a úsilí koordinovat. Pochopte, že už dva roky slibujeme Bělorusům, že lidé odpovědní za mučení nevinných občanů – policisté, politici, soudci – budou potrestáni. Zatím jsme neviděli výsledky. Po dnešním jednání věřím, že české ministerstvo spravedlnosti nám bude ze sta procent připraveno asistovat.

České státní zastupitelství má navíc s nástrojem univerzální jurisdikce už zkušenosti, a to při vyšetřování válečných zločinů spáchaných ruskými vojáky na Ukrajině.

Vysvětlil jsem panu ministrovi, že v naší zemi existují dvě organizace, které jsou za mučení a zabíjení občanů přímo zodpovědné. Zaprvé je to tajná policie KGB, v podstatě ekvivalent nacistických SS, a zadruhé GUBOPiK, to je zase takové Gestapo.

Žádáme, aby byly obě zařazeny na seznam teroristických organizací, a to na základě velmi konkrétních činů. V květnu 2021 zorganizovaly únos letadla Ryanair, na jehož palubě byl novinář Raman Pratasevič, kterého následně zatkly. Současně jsou zodpovědné za „migrační válku“ uměle vyvolanou na hranicích s Evropskou unií minulý rok, jistě si to pamatujete. A také jsou zodpovědné za mučení běloruských občanů a spoluzodpovědné za válku na Ukrajině.

Ministr Blažek mi slíbil, že uspořádá setkání zástupců politických stran a zjistí, jak by se něco takového dalo udělat.

Snažíme se naším partnerům – Evropské unii, Spojeným státům, Británii, Kanadě – vysvětlit, že je potřeba uvalit sankce také na Lukašenkův režim. Nejen za bezprecedentně násilné represe proti běloruské společnosti, ale i za spoluzodpovědnost za válku na Ukrajině. Lukašenko je jediným skutečným spojencem Vladimira Putina v této válce. Umožnil ruským vojákům, aby využívali běloruské území a vypalovali z něj rakety, a z toho titulu se stal spoluagresorem.

Řeknu to velmi jednoduše. Proti režimu v Rusku bylo uvaleno asi 10 typů sankcí. Jenom jedna z toho byla uvalena proti režimu v Bělorusku. Na druhé straně se ale zakázalo vydávání víz pro občany Ruska i pro občany Běloruska.

Ptal jsem se jednoho evropského politika: „Bělorusové jsou proti válce na Ukrajině, Rusové jí fandí. Rusové Putina podporují, Bělorusové Lukašenka nepodporují. Tak proč jste uvalili proti Lukašenkovi desetkrát slabší sankce než proti Putinovi? To máte Lukašenka radši než Bělorusy?“

Tento týden jsem se setkal s ministrem zahraničí Litvy, s ministrem zahraničí Polska, s náměstkem vašeho ministra zahraničí a byl jsem ujištěn, že sankce už budou mířeny pouze proti režimu, a nikoli proti běžným občanům, které Lukašenka ani válku nechtějí. Vždyť je přece absurdní, aby byli potrestáni dvakrát. Jednou je potrestají v Bělorusku za vzepření se režimu a nakonec je potrestají i v Evropě.

Před půl rokem byl připraven nový balíček sankcí proti Lukašenkovu režimu. A od té doby se nic nedělo. Možná je čas, aby Česká republika jako země předsedající EU ten balíček uvedla do praxe a hlavně, aby na sankční seznam dala lidi z Lukašenkova blízkého okolí. My jsme vám schopni dodat seznam třeba pěti tisíců jmen lidí, kteří jsou přímo zodpovědní jak za válku na Ukrajině a za represe povolebních protestů.

Pamatuju si, jak mi jeden politik v Bruselu řekl: „Víte, my na to máme limity, na seznam můžeme přidat najednou maximálně 50 lidí.“

Ale kdo ty limity tvoří? Kdo rozhoduje o tom, že maximálně 50? Lukašenko nemá žádné limity na to, kolik lidí zavře nebo kolik umučí. A vy my tady budete povídat o limitech?

Shodli jsme se s litevským a polským ministrem zahraničí, že je čas připravit obrovský sankční seznam lidí zodpovědných za válku i za represe.

Samozřejmě, dneska vám tu klidně dáme tisíc jmen. U každého uvedeme proč, čeho se dopustil a odůvodníme, proč na takový seznam patří.

Řeknu vám jednu zajímavou historku. Když Evropská unie uvalila sankce na Rusko a Bělorusko vynechala, tak u nás najednou vypukla obrovská nákupní horečka. Tisíce západních společností odešly z ruského trhu, ale už ne z běloruského. Rusové jezdili do Běloruska a nakupovali úplně všechno. Přišli třeba do Zary a už se ptali: „A kde tu máte McDonald’s?“ Evropská unie svými sankcemi přesunula Rusy z McDonaldu v Moskvě do McDonaldu v Minsku. To uvádím jako symbolický příklad, není to samozřejmě to jediné.

V první řadě nezapomínejme na Bělorusko. Bělorusko tak, jak funguje pod Lukašenkovým režimem, je součástí této války. Je na straně Ruska, jak už jsem řekl, jediný jeho spojenec. Včera jsem navštívil konferenci Forum 2000 a o Bělorusku tam nepadlo ani slovo.

Bojím se, že jste na Bělorusko zapomněli. Zapomněli jste, jakou roli hraje Lukašenko a zapomněli jste na běloruský lid. Proto je tak důležité, abychom to neustále připomínali.

Většina běloruské společnosti si přeje vítězství Ukrajiny. Podporujeme ukrajinský lid. Na Ukrajině máme dva bataliony – Kastuse Kalinouského a Pogon – a spousta dalších Bělorusů bojuje v různých dalších částech ukrajinské armády. Jejich cílem je teď ubránit nezávislost Ukrajiny, ale otevřeně říkají, že dalším cílem je Lukašenkův režim. Dávají mu jasný signál: „My přijdeme, jen počkej.“

Takže vítězství na Ukrajině by vytvořilo reálnou možnost –⁠ nikoli šanci - ale možnost změnit politickou situaci v Bělorusku. Svrhnout totalitní režim a začít budovat demokracii. Ostatně proto jsme vytvořili tento přechodový kabinet, jehož jsem součástí. Abychom byli připraveni. Naší zodpovědností bude v takovém případě předejít anarchii a zorganizovat demokratické volby.

Pak je tu velmi reálná šance, že Bělorusko ztratí svoji nezávislost a suverenitu. Putin chce Bělorusko jako součást ruského impéria. Sám říká, jak chce vybudovat „ruský svět“ (russkij mir). Nic jako Bělorusko nebude existovat. Nedávno byl někdo zatčen za to, že na ulici mluvil běloruským jazykem. Umíte si to vůbec představit? Jdete si po ulici, hovoříte mateřským jazykem a šup, zatknou vás. Každý, kdo mluví na veřejnosti bělorusky je podle názoru režimu potenciální extremista.

Naši kulturu postupně vymazávají. Když si v Bělorusku pustíte televizi, tak z deseti nejpopulárnějších kanálů je devět v ruštině. Lukašenko taky povídal, že chce začít psát novou historii. Začal tím, že podle něj Josef Stalin udělal spoustu dobrých věcí, například obstaral jaderné zbraně. Pokud Lukašenka nezastavíme, tak budou jaderné zbraně za chvíli rozmístěny po Bělorusku. Ať už bude v Bělorusku vládnout on, nebo přímo Rusko, vždycky to bude pro Evropskou unii znamenat riziko války.

Snažím se vždy vysvětlit, že to, co chceme, je jakási evropská perspektiva. Nemluvíme o členství o Evropské unii, to není teď vůbec reálné. To není náš cíl. Ale historicky bylo Bělorusko vždy součástí Evropy, stejně jako naše kultura.

Podívejte se na Prahu. Na Hradčanech stojí pomník Františka Skoriny, který před 500 lety publikoval první knihu v běloruštině. Část svého života prožil právě tady u vás. Naše exilová vláda působila v Praze, prostě spousta historických událostí se děla tady. Jako někdejší ministr kultury bych vám mohl vyprávět, kolik krásných hradů a paláců v naší zemi máme.

Rusko se snaží přepsat naši historii a tvrdit, že jsme byli vždy součástí Ruska. Ale to není pravda, jsme Evropané. Samozřejmě vlivem ruské propagandy u nás máme i lidi, kteří si přejí být součástí Ruské federace, ale myslím, že i to se teď vzhledem k válce na Ukrajině mění. Naprostá většina se ale shodne na tom, že chce mít dobré vztahy jak s Evropskou unií, tak Ruskem. Ale rozhodně nechtějí mít za souseda takové Rusko, jakým je dneska. Dnešní Rusko naší zemi okupuje vojensky, informačně i kulturně.

Poslední rok a půl probíhají mezi českou stranou a týmem vaší lídryně Svjatlany Cichanouské jednání o vytvoření jakési neoficiální „demokratické ambasády“ v Praze. Máte k tomu nějaké nové informace?

Říkáme tomu „People’s Embassies“ (Velvyslanectví lidu) a už jich po světě máme dvacet, většina je v Evropě. Jsou velmi aktivní, spolupracují s ministerstvy zahraničí, s parlamenty, a tak dále. Pokud jde o Prahu, vaše diplomacie podporuje návrh na zřízení kanceláře demokratického Běloruska. Tato kancelář bude sloužit jako jednotná platforma pro všechny demokratické síly z Běloruska, stejně jako pro náš přechodový kabinet.