Článek
(od našeho zvláštního zpravodaje z Kyjeva)
Americké prezidentské volby ovládl republikán Donald Trump. Co od jeho administrativy očekáváte a jak se na ni Ukrajina připravuje?
Stále pracujeme na nepřetržitém a stabilním režimu spolupráce. Budeme na tom pracovat i do budoucna, protože pro Ukrajinu je velice důležitá podpora obou stran v americkém Kongresu, stejně jako široká podpora v americké společnosti. Pracujeme na tom i diplomaticky. Máme dobré kontakty v Kongresu, Sněmovně reprezentantů a s dalšími americkými lídry.
Očekáváme, že nám Trump pomůže, abychom byli silnější a měli lepší pozici proti Rusku.
Zároveň máme i jiné diplomatické způsoby. První týden v únoru bude ve Washingtonu ukrajinský týden. Je to každoroční tradice. Víte, v moderní policie můžete mít nějaká očekávání a jakási práva, ale to vám nijak nepomůže. Důležitější je mít plán. A my máme plán vítězství prezidenta (Volodymyra) Zelenského, který představil v půlce října. Ukázali jsme ho ještě před (americkými) volbami. Díky tomu máme silný plán a silné návrhy pro naše partnery.
Přijel jen Lipavský. Na ukrajinský summit do Kyjeva jiný zahraniční ministr nedorazil
Trump tvrdí, že do 24 hodin ukončí válku. Co si o tom myslíte? Přehání?
Víte, Ukrajinci jsou tím nejmírumilovnějším národem na světě. My tuhle válku chceme ukončit co nejdříve. Potřebujeme ale spravedlivý mír, který bude stabilní i v budoucnu za tisíc let. Kvůli tomu hovoříme o názorech našich spojenců, nicméně Ukrajinci si velmi, velmi přejí, aby válka skončila.
Když o tom hovoříme s našimi partnery, chceme, aby nám dali možnost být silnější na bojišti. Jde nám taky o pozvání do Severoatlantické aliance, o ekonomiku a o bezpečnost naší země.
Takže neočekáváte, že Trump do 24 hodin ukončí válku?
Očekáváme, že nám Trump pomůže, abychom byli silnější a měli lepší pozici proti Rusku.
Lidé z Trumpova okolí hovoří o tom, že jeho plán zahrnuje zmrazení frontové linie. Prezident Zelenskyj uvedl, že Ukrajina nemá zákony na to, aby Rusku mohla postoupit okupovaná území. Co si myslíte o tom, že by došlo ke zmrazení války a později pomocí diplomacie okupovaná území navrátit Ukrajině?
Okupaci na našem území jsme tu měli od roku 2014 do 24. února 2022 na Krymu a na dalších územích. Tam je začal někdo okupovat s pomocí ruských vojáků. A víte, nebylo to dobré. Poté jsme měli diplomatické minské dohody. Celou dobu nás Rusové oklamávali a čas využili k tomu, aby splnili své cíle.
Jak už teď víme, celou tu dobu se připravovali na válku. Vyráběli rakety, munici a cvičili vojáky a další lidi. Díky tomu víme, co se stane, když válku zmrazíme. Hovořil o tom i prezident Zelenskyj, že to není to nejlepší řešení.
Rád bych ovšem poukázal na ty všechny fámy, které probíhají v médiích, s odkazem na anonymní zdroje. Týkají se právě konce války. Je to všechno jenom takový rozruch, nejedná se o nic oficiálního. My teď především pracujeme na tom, aby byla Ukrajina silnější. O to teď jde.
Z Německa slyšíme velmi pozitivní rétoriku. Německo je dost možná ten vůbec nejpraktičtější národ a předvolební průzkumy velmi často korespondují s jejich výsledkem.
Vy jste předsedou meziparlamentní rady Ukrajiny a NATO. V roce 1955 vstoupila do aliance Spolková republika Německo. Zbytek země do ní vstoupil po více než třiceti letech. Je tento scénář možný i pro Ukrajinu? Nabízí se, že by země vstoupila do NATO například bez Krymu.
Chceme dostat pozvánku do NATO. Na základě naší ústavy je součástí země také Krym, Donbas nebo Doněcká oblast. To jsou všechno naše území. Nějaký částečný vstup do NATO pro nás není přípustný, není to vůbec na stole. Pracujeme na pozvánce pro celou Ukrajinu.
Když se podíváme na historii, kdy Rusko vtrhlo v roce 2008 do Jižní Osetie a Abcházie, v roce 2014 na Krym. O osm let později zahájilo plnohodnotnou invazi Ukrajiny. Můžete Rusku vůbec ještě věřit, pokud se dosáhne nějaké dohody?
Právě kvůli tomu potřebujeme velmi silné bezpečnostní záruky. Nejlepší zárukou je členství v NATO, proto na něm tolik pracujeme. Rusko se NATO bojí, všichni to víme. Bez záruk, nevím kdy, jestli za tři, pět let, přijdou zase. Oni ani nepotřebují moc času na to, aby se více vyzbrojili a vyrobili si další vojenský materiál a rakety.
Naši západní spojenci by ale měli pochopit, že válka na Ukrajině se může zvrtnout v operace v Pobaltí, Baltském moři nebo v oblasti Arktidy. Celý svět musí pochopit, že se nejedná jen o nějaký regionální konflikt nebo o nějaký problém mezi Ukrajinou a Ruskem. Je to geopolitický problém, největší válka v historii Evropy, a naši spojenci to musí pochopit.
Jsme rádi, že Česká republika je jednou ze zemí, která tomu rozumí. Vážíme si vojenské pomoci a pomoci na národní úrovni. Je to pro nás opravdu důležité.
Co říkáte na telefonát německého kancléře Olafa Scholze, který zavolal ruskému diktátorovi Vladimiru Putinovi?
Mohu jen podpořit slova mého prezidenta, že to nebyl dobrý krok. Scholz tím dal Putinovi prostor. Dostal svolení s námi sedět u jednoho stolu. Je to šílený diktátor. Já rozumím všem politikům, kteří se snaží uzavřít mír. Možná by si ale Scholz měl uvědomit, že je potřeba něco udělat s vojenskou podporou. Takový krok by pro Scholze nebyl před volbami špatný.
Očekáváte, že když Scholz nebude kancléřem, Německo Ukrajině dodá řízené střely Taurus?
Už jsme o ně požádali před skoro třemi lety. Chceme je celou dobu. Samozřejmě to očekáváme, je to ale německé suverénní rozhodnutí.
Myslíte, že kdyby byl kancléř Friedrich Merz, mohlo by se něco změnit?
Z Německa slyšíme velmi pozitivní rétoriku. Německo je dost možná ten vůbec nejpraktičtější národ a předvolební průzkumy velmi často korespondují s volebním výsledkem. To nám dává určitou naději, že by (dodávky Taurusů) mohly být po volbách. Je to ale na Němcích, kdo bude dalším kancléřem.
Cítí Ukrajina naději v tom, že v Bílém domě bude Trump a v Německu se změní kancléř?
My nemůžeme čekat, co udělá tenhle chlapík nebo támhleten chlapík. Je to vždy suverénní rozhodnutí každé země. I vy budete mít příští rok parlamentní volby a my budeme pracovat s jakýmkoli výsledkem. Budeme pracovat s Trumpem, se Scholzem nebo s kterýmkoli jiným kancléřem.
Co bychom ale měli udělat, je zrevidovat naši strategii a používat nové přístupy, jako jsme to udělali s republikány. Musíme také lépe pracovat s ekonomickými výhodami.
Co se ale týče situace v Evropě, zejména v Německu, musíme také pracovat s lidmi a bojovat proti ruské propagandě. To je totiž jedna z věcí, která Rusku pomáhá nejvíce. Někoho dokáže přesvědčit, aby nesouhlasil s pomocí Ukrajině, a nakonec proti ní i hlasovat ve volbách.
Kvůli tomu jsme znovu zavedli ministerstvo kultury, kterému jsme dali nové pravomoce. Otevřeli jsme v rámci něho nové strategické komunikační centrum, a to i v zahraničí. Budeme pracovat s lidmi i s médii, také s těmi, kteří vytvářejí názory, nebo s našimi uprchlíky. Například právě v Německu je jich milion.