„S Putinem jsme rozumně spolupracovali.“ Schröder nabídl pomoc k ukončení války

Někdejší spolkový kancléř se takto vyjádřil v obsáhlém rozhovoru pro německou tiskovou agenturu DPA u příležitosti svých nadcházejících 80. narozenin 7. dubna.

„Dlouhá léta jsme rozumně spolupracovali. Možná by to ještě pomohlo k nalezení řešení (války na Ukrajině) skrze jednání. Jiné nevidím,“ uvedl Schröder, který sice ruskou agresi proti sousednímu státu hned na začátku odsoudil jako „fatální chybu“, ale přátelských vztahů s Putinem se zříci nehodlá.

„Považoval bych za zcela chybné, kdybych zapomněl na všechny pozitivní věci, které se mezi námi v minulosti v politice odehrály. To není můj styl a také to neudělám,“ dodal Schröder v odpovědi na otázku, proč trvá na přátelských vztazích se šéfem Kremlu v situaci, kdy Rusko páchá na Ukrajině válečné zločiny a kdy si tamní válka vyžádala desetitisíce mrtvých.

Podle Schrödera to už v jedné chvíli vypadalo, že by jeho osobní vztahy s Putinem mohly napomoci tento „mimořádně těžký problém“ vyřešit. Narážel na svůj zprostředkovatelský pokus z března 2022 (následující měsíc po začátku ruské invaze - pozn. red.), kdy nejprve v Istanbulu jednal s tehdejším ukrajinským poslancem a dnešním ministrem obrany Rustemem Umerovem a následně v Moskvě s Putinem. Tato iniciativa ale ztroskotala.

Schröder v rozhovoru s DPA přesto vyzval k novému pokusu o zprostředkování mírových vyjednávání s tím, že by jej měly učinit vlády Německa a Francie. „Francie a Německo se musí chopit iniciativy. Válka nemůže skončit totální porážkou jedné nebo druhé strany. To je přece jasné,“ zdůraznil Schröder.

Tvrzení, že by Putin mohl rozpoutat jadernou válku nebo zaútočit na některou z východních zemí NATO, označil za „nesmysl“. Aby se hned v zárodku zabránilo eskalaci až do těchto scénářů a aby se nezvyšovaly obavy lidí, je nutné vedle podpory Ukrajině „vážně uvažovat o řešení konfliktu“, řekl dále Schröder, jenž stál v čele spolkové vlády v letech 1998 až 2005 a od té doby pracuje pro většinově ruské společnosti Nord Stream (plynovody na dně Baltského moře mezi Ruskem a Německem).

Na tom bývalý kancléř ani dnes nic měnit nehodlá. „To je moje věc. Vždy jsem dbal na to, aby to, co dělám profesně, bylo v souladu s mezinárodním i německým právem. Tak to je a tak to i zůstane,“ zdůraznil s tím, že je právník a vyzná se i v ekonomice.

Jeho výroky pro DPA Kreml uvítal. Jeho mluvčí Dmitrij Peskov řekl, že přátelství Schrödera a Putina v minulosti opakovaně „pomohlo vyřešit nejobtížnější otázky a zajistit postupný rozvoj bilaterálních vztahů“.

Pokud jde o nynější vládu v Berlíně, nevidí Peskov „žádnou vůli“ přispět k ukončení války. Podle Peskova je Německo pod vedením kancléře Olafa Scholze do války „masivně zapleteno“. V Evropě je dominantním přístupem „vyprovokovat Ukrajinu k boji do posledního Ukrajince“, dodal mluvčí Kremlu.

Naopak v německé sociální demokracii (SPD), jíž je Schröder členem od roku 1963, zůstane exkancléřovo přání zřejmě nevyslyšeno. Spolupředsedkyně SPD Saskia Eskenová už dříve uvedla, že Schrödera nebere politicky vážně. „Považují ho za obchodníka, který sleduje své ekonomické zájmy,“ uvedla Eskenová.

SPD se po ruské agresi snažila Schrödera, který si vysloužil přezdívku „plynařský Gerd“, ze strany vyloučit, tento pokus ale ztroskotal. Navzdory zvyklostem jej ale přestala zvát na stranické sjezdy a konference.