Článek
Pokud by došlo k příměří na základě těchto podmínek, Kremlu by nevadilo, pokud by jednotlivé členské státy NATO posílaly Ukrajině v rámci bilaterálních dohod zbraně. Žádné z nich by ale Kyjev nesměl použít proti Rusku nebo ke znovuzískání Ruskem zabraných území, píše agentura.
Dá se ale očekávat, že takto tvrdé požadavky se Ukrajině nebudou líbit. Postoj ruského vůdce je navíc v rozporu s tím, co chce Trump: co nejrychleji ukončit válku. Putin ovšem svými požadavky cílí na jediné, a to vytvořit prostor pro další vyjednávání.
Šéf Kremlu v červnu avizoval, že jakákoli mírová dohoda by měla vycházet z takzvaných Istanbulských dohod. Nechal se také slyšet, že k tomu, aby mohla jednání začít, musí Ukrajina opustit území čtyř svých oblastí: Chersonské, Záporožské, Doněcké a Luhanské oblasti, které Ruská federace v září 2022 nezákonně anektovala navzdory tomu, že jsou součástí mezinárodně uznaných ukrajinských hranic, jež se sama Moskva v minulosti několikrát zavázala respektovat. Kromě Krymského poloostrova, který Rusko Ukrajině nezákonně a silou sebralo v roce 2014, ani jednu ze zmíněných oblastí plně nekontroluje.
Demilitarizovaná zóna. Vance prozradil víc o Trumpově plánu na ukončení války na Ukrajině
Ukrajina jakékoli územní ústupky odmítá. Prezident Volodymyr Zelenskyj nicméně připustil, že by k příměří mohlo dojít i s tím, že některé oblasti budou pod dočasnou ruskou okupací. Znovu získat by je pak chtěl pomocí diplomacie.
Zvolený americký prezident Donald Trump se dlouho chvástal, že by ruskou agresivní válku na Ukrajině ukončil do 24 hodin, a to ještě před usednutím do Bílého domu. Později ale svá slova korigoval a uvedl, že to bude do půl roku.
Tři roky staré dohody
Istanbulské dohody pocházejí z jara 2022. Agentura Bloomberg připomněla, že v nich Rusko požadovalo zákaz zahraničních jednotek na Ukrajině, společná cvičení aliance s Ukrajinou a členství Kyjeva v jakékoli vnější vojenské alianci.
Rusko navíc v dokumentu trvalo na tom, že ukrajinské ozbrojené síly budou omezeny na 85 tisíc vojáků a 342 tanků s tím, že by Ukrajina měla rakety s dostřelem maximálně 40 kilometrů. Ukrajina nicméně požadovala armádu 250 tisíc vojáků, 800 tanků a dostřel 280 kilometrů.
Ukrajina se nicméně obává, že by se Rusko po uzavření příměří či míru za těchto podmínek znovu přeskupilo, vyzbrojilo a zaútočilo na zemi, která už by se nemohla adekvátně bránit. Kvůli tomu Ukrajina požaduje členství v NATO, které by zaručilo, že k útoku nedojde.
Ukrajinské členství v NATO nicméně odmítá Maďarsko či Slovensko. Nemají se k němu ani USA. Řada zemí NATO navrhla, že by na příměří mohli dohlížet alianční vojáci, což Kreml rezolutně odmítá.
Situace se ale od jara 2022 změnila. Ukrajině se totiž dnes daří držet území v ruské Kurské oblasti. Pokud se je Kyjevu podaří udržet až do doby, kdy jednání budou probíhat, zcela jistě se bude jednat o trumf, který by Rusko mohl donutit k určitým ústupkům. Rusové se v současnosti s obrovskými ztrátami zase snaží dobýt co největší území Ukrajiny.
USA a Arménie podepsaly strategické partnerství. Amerika se snaží šířit svůj vliv, běduje Peskov
