Článek
Za válečný zločin jsou považovány útoky na obytné čtvrtě a civilní infrastruktury, jakými v úterý bylo vypálení střely s plochou dráhou letu 3M14 Kalibr na centrum Charkova s tamní radnicí.
Charkov byl už předtím ostřelován neřízenými raketami Směrč. Už samo použití neřízených raket proti obytným čtvrtím je kvalifikováno jako válečný zločin.
We enhanced the CCTV images from the moment the missile hit the cultural/administrative building in Kharkiv. It matches the countours and dimensions of 3M54-1 Kalibr. Obviously, Ukraine has no such missiles. https://t.co/cQVPmgDvVt pic.twitter.com/MG82sZ4PTz
— Christo Grozev (@christogrozev) March 2, 2022
Také britský premiér Boris Johnson uvedl, že shazování munice na nevinné civilisty je z jeho pohledu jasně válečný zločin.
Samotné nasazení kazetové munice zločin není
V Charkově byla také použita kazetová munice, kdy hlavice nebo bomba nesou několik desítek kusů submunice, která se nad cílem rozprskne, a každá její část pak vybuchne. Zbraň určená především proti živé síle nepřítele.
Hlavici s kazetovou municí 9N123 nesla podle organizace Human Right Watch balistická raketa krátkého doletu 9M79 Točka, která dopadla 24. února kousek od nemocnice ve městě Vuhledar v Doněcké oblasti, jež je pod kontrolou Kyjeva.
Rusko používá na Ukrajině kazetovou munici
Amnesty International má zase důkazy, že při ostřelování města Ochtyrka v Sumské oblasti byla nasazena raketa 9M27K Uragan ráže 220 mm se submunicí. Zasáhla místní mateřskou školu Solnečko, kde se lidé pokoušeli najít bezpečí.
Rusko ani Ukrajina však nejsou signatáři dohody zakazující nasazení kazetové munice, takže v tomto případě nelze mluvit o použití zakázané munice, za válečný zločin lze však považovat palbu neřízenou raketou na obytnou část Ochtyrky i vypálení rakety k nemocnici, tedy na civilní objekty.
Termobarická bomba
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj také označil za válečný zločin použití termobarické bomby v Ochtyrce. To je bomba, která využívá toho, že uhlíkovodíková paliva mají vetší měrnou energii než běžné trhaviny, což ukazují už exploze uhelného prachu.
Nad cílem rozptýlí většinou aerosol z paliva nebo hliníkový či hořčíkový prášek, který pak exploduje. Přitom se spotřebuje velké množství kyslíku.
#Okhtyrka after #RussianArmedForces missle strike. #Putin_in_Hague #StopRussia #PutinWarCriminal pic.twitter.com/DQaOlj9Gbf
— Russia Vs World (@RussiaVsWorld_) March 1, 2022
I když mnohé organizace použití těchto bomb odsuzují, nejsou zakázané. Byť byly vidět u Ochtyrky raketomety, které mohou vypalovat i rakety s termobarickými hlavicemi, není jasné, zda byly použity ke zničení zásobníku ropy v Ochtyrce. Samotná exploze poloprázdného zásobníku ropy by mohla mít podobný efekt.
Možnost stíhat Rusy
ICC může stíhat genocidu, zločiny proti lidskosti a válečné zločiny, když nejváženějšími jsou snahy zničit nějakou etnickou, rasovou, národnostní nebo náboženskou skupinu.
Stíhat může i mučení, vraždy, znásilňování, vyhánění obyvatel, ale i braní zajatců nebo deportace.
Rusové měli na Ukrajině odpálit vakuovou bombu
ICC může tyto zločiny vyšetřovat i na území států, které nepodepsaly římskou úmluvu.
Ukrajina ji sice podepsala, ale neratifikovala, protože ale uznala dva verdikty ICC, včetně toho odsuzujícího anexi Krymu, lze to brát jako uznání jurisdikce ICC na svém území.
Soudit za tyto zločiny Rusy však bude těžší, protože Rusko svůj podpis stáhlo poté, co byla označena anexe Krymu na ruskou okupaci. Rusko navíc své občany nevydává ke stíhání.
Zločin zahájení války
ICC také může vyšetřovat akt agrese, jakou je invaze, anexe nebo vojenský útok na nepřátelské území či jeho bombardování nebo blokáda přístavů. Ovšem za tento čin nemůže stíhat jednotlivce ze zemí, které nejsou signatáři římské úmluvy.
To by mohla změnit pouze rezoluce Rady bezpečnosti OSN, ovšem Rusko je jednou z pěti zemí, které mohou rezoluce vetovat.
Invazi může vyšetřovat i Mezinárodní soudní dvůr (ICJ), na který se už Ukrajina obrátila. Jeho verdikt ale není vymahatelný.
Rychetský: Rusko vyloučit z RB OSN
Ještě těžší by bylo stíhat Vladimira Putina. Už pro podání zatykače by se muselo prokázat, že stojí přímo za jednotlivými válečnými zločiny jako v případě, kdyby přímo nařídil zabíjet civilisty nebo útočit na civilní objekty.
Za samotný akt agrese stíhán být nemůže, protože se Rusko stáhlo z ICC. Stanout před soudem za genocidu nebo válečné zločiny by mohl, pokud by byl dopaden na území jiné země.
Stíhán za válečné zločiny nebo genocidu může být i jako hlava státu, protože ICC vydal zatykač i na Umara Bašíra v době, kdy byl ještě súdánským prezidentem.
Před soudem by však stanul pouze v případě, že by se sám vydal, vydala ho tam vlastní země, popřípadě byl zatčen v jiné zemi.
O zahájení vyšetřování rozhodl hlavní žalobce Karim Khan, protože už bylo ukončeno předběžné vyšetřování ohledně možných zločinů spadajících pod ICC na Ukrajině od roku 2013. Aktuální invaze jen dodala vyšetřování na významu.