Rusům docházejí peníze na platy vojáků. Při současném tempu vydrží maximálně 16 měsíců

Moskva si při současném tempu bojů může pravděpodobně dovolit pouze dalších 12 až 16 měsíců, přičemž od zahájení invaze v roce 2022 bylo na Ukrajině každý měsíc zabito nebo zraněno přibližně 30 až 45 000 ruských vojáků, uvedl pro New York Post vedoucí ruského týmu ISW George Barros.

„Systém generování bojovníků fungoval 2,5 roku, ale začíná selhávat. Rusko je omezeno ekonomickými zákony, zdroji a v Rusku není nekonečný zdroj lidské síly,“ řekl.

Podle údajů ruského ministerstva financí se peněžní prostředky Kremlu zmenšily, protože platy vojáků a náborové prémie se v důsledku závratné inflace zvýšily, uvádí NYP.

S tím, jak se válka protahuje, je Moskva nucena nabízet stále vyšší motivační bonusy, aby přilákala nové vojáky, a to i přes více než desetiprocentní inflaci v Rusku.

„Tváří v tvář národu neochotných bojovníků muselo Rusko navýšit podpisové bonusy pro nové rekruty natolik, že se nám zdá, že Rusové nebudou schopni měsíčně naverbovat dostatečný počet náhradníků,“ řekl NYP Barros.

„Buď budou muset zvýšit ceny, aby se dostali k této zmenšující se demografické skupině (nevyužitých vojáků), nebo je budou omezovat peníze, a v tu chvíli budou muset čelit těžkému rozhodování o provedení dalšího kola mobilizace,“ dodal.

Ačkoli má Rusko kromě svého ztenčujícího se státního investičního fondu i jiné oblasti, odkud může čerpat finanční prostředky na válku, je to nejsnazší místo, kde lze najít rychlé peníze na financování konfliktu, řekl Barros. Navíc „by to byla obrovská ostuda“, kdyby Moskva vyčerpala „toto hnízdo, které budovala dvě desetiletí“, což by mohlo ohrozit domácí podporu Ruska pro Putina a jeho válku.

Například ruská Samarská oblast v lednu nabídla rekordních 40 000 dolarů (přes 886 tisíc korun) za vstup do vysoce rizikových útočných oddílů na Ukrajině, které údajně mají míru přežití jednoho z 20 vojáků, napsal tehdy nezávislý investigativní zpravodajský web Vjorstka.

Podle ISW takové dramatické náborové kampaně naznačují, že míra ruského náboru klesá, protože počet přihlášených se zpomaluje a počet obětí stoupá.

„Současná uváděná měsíční míra ruského náboru se buď rovná množství potřebnému k nahrazení měsíční míry ruských obětí jedna ku jedné, nebo je těsně pod ním,“ uvedl ISW.

Tato míra je však pravděpodobně ještě nižší, protože podle posledních údajů Rusko v prosinci i v lednu ztratilo více než 48 000 vojáků, zatímco místopředseda ruské bezpečnostní rady Dmitrij Medvěděv koncem prosince prohlásil, že Moskva v roce 2024 nabírala v průměru 36 600 nových rekrutů měsíčně, uvedl NYP.

Moskva v současné době zaznamenává až 1 200 obětí denně, přičemž tento počet se začal zvyšovat koncem loňského roku, „kdy ruské síly postupně a plíživě postupovaly na východní Ukrajině,“ cituje NYP zprávu ISW.

Mezitím Ukrajina – která se spoléhá na moderní vojenskou techniku uchovávající živé síly namísto ruských systémů ze sovětské éry – má ztráty zhruba jedné oběti na čtyři ruské ztráty.

„I kdyby se Rusku nějakým způsobem podařilo najít prostředky na další zvyšování náborových prémií a platů vojáků, stále větší finanční pobídky v budoucnu pravděpodobně dramaticky nezvýší nábor,“ uvádí se ve zprávě.

NYP v březnu vyzpovídal desítky ruských zajatých vojáků, kteří uvedli, že do armády narukovali kvůli penězům – jen málo z nich se zmínilo o tom, že do ní vstoupili z upřímné vlastenecké povinnosti – a žádný z nich nedokázal sdělit důvod nebo potřebu války na Ukrajině.

Dalším ukazatelem je podle NYP rostoucí závislost Moskvy na náboru zahraničních vojáků, neboť Severní Korea koncem loňského roku vyslala do bojů až 12 000 vojáků a hodlá vyslat další zhruba 4 000. A Ukrajina tento týden také zjistila, že v ruské armádě slouží více než 150 čínských občanů.

To však téměř nestačí, protože celkový počet vyslaný Severní Koreou by podle ISW „při současném tempu vykompenzoval pouze devět až dvanáct dní ruských ztrát“.

NYP připomíná páteční slova amerického prezidenta Donalda Trumpa, podle nějž „Rusko musí pohnout“ s ukončením války na Ukrajině.

Tato skutečnost by pro USA mohla znamenat příležitost, jak více tlačit na ruského prezidenta Vladimira Putina, aby uzavřel mírovou dohodu, píše NYP. Putin jednání zdržuje poté, co před měsícem odmítl Trumpův návrh úplného příměří – dohodu, s níž Ukrajina již souhlasila.

„Spojené státy mohou využít obrovské problémy, kterým bude Rusko v roce 2025 čelit, jako páku k zajištění kritických ústupků v probíhajících jednáních o ukončení války tím, že budou pokračovat ve vojenské podpoře Ukrajiny, a dokonce ji rozšíří,“ napsala Christina Harwardová z ISW v nedávné zprávě.

„Ukrajina – s pomocí Západu – může urychlit časovou osu, na níž Putin pocítí zátěž ruské ekonomiky a armády, a donutit tak Putina čelit těžkým rozhodnutím dříve, než by si přál,“ napsala Harwardová.

Podle Barrose Rusko v současnosti spoléhá na to, že USA Ukrajině neposkytnou další vojenskou pomoc. Bez pokračující pomoci se neudržitelný počet obětí Moskvy sníží a umožní jí pokračovat ve válce déle.

„Těžištěm této války je pokračující mezinárodní podpora Ukrajiny,“ řekl. Vzhledem k tomu, že čas a zdroje nejsou ve prospěch Ruska, Barros dále varoval Bílý dům před příliš rychlým uzavřením optimální dohody s Moskvou.

„Trump z nich může vytáhnout tu nejlepší dohodu… Opravdu není důvod, proč by se nemohlo říct: ‚Ukončíme tu věc, ale ukončíme ji za maximálních, nejlepších podmínek‘ – a to zahrnuje i to, že necháme Rusko dozrát ve svěráku, který si samo dalo,“ dodal Barros.