Ruští vojáci znásilňovali ukrajinské děti včetně čtyřletého

„Víme, že zabili 599 dětí, přičemž 1863 dětí utrpělo zranění. Většina z nich utrpěla těžká zranění včetně amputací,“ řekla Herasymčuková.

„Máme zaevidovaných nejméně 16 případů sexuálního násilí na ukrajinských dětech ze strany ruských vojáků. Bohužel nejmenší oběti, která se stala terčem sexuálního násilí ze strany ruských vojáků, byly něco přes čtyři roky. Víme, že těch 16 případů sexuálního násilí představuje jen malinkou část ze všech, protože to jsou jen případy z rodin, které v sobě našly sílu říci, co se stalo jejich dětem,“ dodala.

„Nejmasovějším zločinem, kterého se dopouští Ruská federace na území Ukrajiny, je kradení dětí. Tady bohužel nemůžeme říci přesné číslo, protože část území Ukrajiny je okupovaná a Rusové z těchto oblastí neposkytují žádné informace ani mezinárodním organizacím, ani ukrajinské straně.“ dodala poradkyně.

„Máme informace o přibližně dvaceti tisících ukrajinských dětí, u kterých máme nějaké osobní údaje, abychom mohli hledat tyto děti, protože pátrat se může po dětech, jen když víš, koho hledáš, řekla Herasymčuková s tím, že přes 1200 dětí se podařilo vrátit rodinám.

Počet dětí, které ale Rusové násilně odvezli na území Ruské federace nebo na Krym, je však podle ní mnohonásobně větší: „Víme, že jde o statisíce ukradených ukrajinských dětí. Sami Rusové otevřeně říkají, že odvezli, podle jejich slov tedy ‚evakuovali‘, 744 tisíc ukrajinských dětí.“

I když Rusko hovoří o záchraně dětí, Ukrajina v souladu s mezinárodním právem označuje děti, které Rusové odvážejí z širších oblastí bojů, za unesené nebo ukradené, protože tyto děti nejsou evakuovány na Ukrajinu, ale odváženy do cizí země, do Ruské federace. Rusové se snaží odvlékání dětí maskovat, když je označuje za ruské, protože jsou z území, které Rusko okupuje a v rozporu s mezinárodním právem ho připojilo do Ruské federace, i když jejich území ani celé neovládá.

Poradkyně si stěžovala, že Rusko porušuje mezinárodně závazné normy včetně ženevských konvencí a mezinárodního humanitárního práva: „Nyní jsou ukrajinské děti (pod ruskou nadvládou) zbavené všech svých práv včetně základních práv v Úmluvě OSN o právech dítěte, práva na vzdělání, na péči o zdraví, na to být s rodinou a práva na život.“

Podle ní je ruský postup systematický a plánovaný, protože se u mnoha navrácených dětí objevují stejné ruské kroky. Do ruských rukou se dostávají nejen děti z ukrajinských sirotčinců a ty, jejichž rodiče byli zabiti. Odebírají se i rodičům, kteří skončili ve vězení pro bagatelní přestupky. Nejčastější ale je odvážení dětí na ozdravné tábory, kde jsou rusifikovány, nuceny mluvit rusky a zpívat ruskou hymnu. Pokud se tomu starší děti brání, jsou posílány na psychiatrii.

Velkým problémem jsou také vynucené adopce. „Bohužel nemáme přesné informace, kolik dětí bylo násilně adoptováno ruskými rodinami,“ odpověděla Herasymčuková na otázku novinek. Důvodem je, že o tom Rusové nezveřejňují žádné údaje. Její platforma Děti války však takové případy eviduje a dvě z navrácených dětí, které byly v Praze v rámci propagace iniciativy Bring Kids Back UA, už měly připravené dokumenty pro vynucenou adopci.

Herasymčuková zopakovala, že Ukrajina všechny lidi, kteří zůstali na okupovaných územích, považuje za své občany, i když jim bylo vnuceno ruské občanství. Problémem ale je, že u dětí, které se narodily po okupaci, už o nich nemá údaje Ukrajina údaje, aby jim mohla garantovat občanství. Nemá přístup do matrik.

I když Herasymčuková označila ruský režim za rašismus (neologismus vzniklý spojením slov ruský a fašismus), nechtěla postup Ruska srovnávat s jednáním nacistického Německa, byť se Rusko podle její slov snaží zničit ukrajinský národ a takto získané děti později použít jako kanonenfutr: „Nemůžu a nechci porovnávat zlo, jakého se dopouštěly různé národy, nemůžeme říkat, co je menší zlo a co je větší zlo. Zlo je zlo a všechno zlo by mělo být potrestáno,“ odpověděla na otázku Novinek.