Ruští jestřábi si jdou po krku

Drsnou polemiku spustil koncem ledna Igor Girkin, penzionovaný důstojník ruské tajné služby FSB, který před devíti lety pod přezdívkou Strelkov vedl ozbrojený separatistický odpor na Donbasu a označoval se tam za „ministra obrany“.

Po sestřelení malajsijského letounu MH17 v červenci 2014 se vrátil do Ruska a stal se jedním z nejostřejších kritiků kremelské politiky na Donbasu. Ruskému vedení vytýkal laxní přístup i nezájem o region. Loňskou invazi na Ukrajinu pak sice uvítal, avšak postup ruské armády vytrvale napadá. Úřady jej za to dosud nijak nekáraly.

Jeho lednový výpad proti žoldácké skupině známé jako Wagnerova armáda si však nenechal líbit vůdce útvaru Jevgenij Prigožin, známý pod přezdívkou „Putinův kuchař“. Girkin ho označil za „člověka s minulostí kriminálníka a sluhy“, který by se neměl na veřejnosti vůbec ukazovat. Vytkl mu také, že plýtvá lidmi a že se dere k úspěchu za cenu velkých obětí.

Prigožin pak k pobavení tzv. vojenských blogerů reagoval změtí vulgarismů a nadávek s tím, že jeho vojáci musí nyní válčit o Slovjansk, odkud se Girkin před devíti lety „zbaběle stáhl“. Soka vyzval, aby přijel do Luhansku a přidal se k jeho „armádě“. Slíbil, že svého kritika hodí „do samého pekla“, aby tam ukázal, jak je spolehlivý. Zapochyboval však, že by „gau­čový expert“, který na internetu přitahuje řadu nacionalistických stoupenců, dokázal bojovat. „Když přežije, podám mu ruku. Když se ale pokusí pláchnout – vymočím se mu na tvář,“ pohrozil.

Prigožinovu nabídku pak Girkin kvůli „proudu lží a urážek“ odmítl, ačkoli si dříve stěžoval, že se nemůže na frontu dostat. Dlouho už přitom brojí proti „nerozhodnosti“ Kremlu a dává najevo, že o invazi má jiné představy. „Ve 12. měsíci války jsme od vítězství dál než v prvním. Ani taktické, ani strategické cíle dosud nebyly stanoveny. Je to samé bla, bla, bla,“ zhodnotil loňský vývoj.

Do zarputilého kritika Kremlu se mezitím navážejí i jeho bývalí kumpáni. Někdejší velitel separatistů Igor Bezler, známý pod přezdívkou „Běs“, obvinil Girkina ze zbabělosti a chamtivosti. „Je to zcela neschopné, tupé stvoření, které vůbec neumí bojovat. Opustit Slovjansk byla ta největší hloupost, jakou mohl vymyslet. Tomu, co se nyní děje v Artemivsku (ukrajinsky Bachmut), se dalo předejít,“ míní.

Experti z amerického Institutu pro studium války považují potyčku mezi válečnými štváči za předzvěst boje nacionalistů o politický vliv v Rusku. Upozorňují, že Girkin i Prigožin měli podobné úkoly. Zatímco Girkin fakticky vedl „speciální ruskou vojenskou operaci“ už před devíti lety, Prigožin nyní velí žoldáckému útvaru, jedné z hlavních ruských sil na Donbasu.

Oba přitom kritizují armádu a ucházejí se o přízeň nacionalistických politiků rozčarovaných chodem války. „Prigožin se možná pokusil podkopat Girkinovu autoritu, aby získal vliv v nacionalistickém prostoru, a zároveň, i když ne nutně úmyslně, zdiskreditoval jednoho z nejvýraznějších Putinových kritiků,“ uvedli v analýze.