Rusové už toho mají taky dost. Polovina z nich chce válku okamžitě ukončit

„Údaje z průzkumu projektů Chronicles a ExtremeScan ukazují, že počet příznivců příměří s Ukrajinou mezi Rusy stoupl na rekordní maximum. Čtyřicet devět procent respondentů vyjádřilo připravenost podpořit mírovou dohodu, a to i v případě, že cíle ‚speciální vojenské operace‘ (okupanty používaný termín pro ruskou agresivní válku na Ukrajině) zůstanou nenaplněny,“ konstatují autoři průzkumu, které cituje ruský web Holod.media.

Třiatřicet procent respondentů je naopak proti, 18 procent uvedlo, že je pro ně zodpovězení otázky složité.

Ještě loni v únoru byla tato čísla odlišná. Tehdy se proti příměří a zahájení mírových jednání stavělo 47 procent Rusů, pro jich bylo 40 procent, vyplývá z předchozích průzkumů.

Společnou sondáž oba projekty uskutečnily také v jedenácti ruských oblastech, kde zjišťovaly míru podpory ruské „speciální vojenské operace“.

Nejvyšší, 63procentní podporu má válka v ruské Bělgorodské oblasti, která je Ukrajinci pravidelně ostřelována. Nejnižší, 39procentní, naopak v Čečenské republice, jejímž vůdcem je spojenec ruského vůdce Vladimira Putina Ramzan Kadyrov. Moskva vykázala 53procentní podporu, Petrohrad zase padesátiprocentní.

„V Moskvě je protiválečná část lidí, je tam také vysoká koncentrace aktivistů. Jsou to lidé, kteří odpovídají: ‚Nepodporuji‘. Zároveň ale podpora války v Moskvě není o nic menší než v jiných oblastech, protože se zde nachází velké množství vládních úředníků, majitelů a zaměstnanců vojenskoprůmyslového komplexu a velkých korporací, které z války profitují nebo jsou loajální ke svým zaměstnavatelům,“ uvedla socioložka projektu ExtremeScan Jelena Koněvovová.

Podle průzkumu jsou za sníženou podporou ruské agresivní války obrovské ztráty na bojišti, což daleko více pociťují obyvatelé míst mimo velká města, která mobilizací, případě odvodem, nejsou tak zatížena. Většina ruských vojáků nepřišla z velkých měst, ruský vůdce Vladimir Putin si totiž nechce znepřátelit elity, bohaté lidi nebo obecně obyvatele velkých měst.

Další bod průzkumu se zabýval přímým stažením ruských vojáků z Ukrajiny. Celkově se pro stažení vyjádřilo 48 procent respondentů, 32 procent z nich bylo proti. Nejvyšší podporu pro stažení vyjádřili lidé v Čečenské republice, a to 71 procent. Nejméně naopak, 39 procent, v Krasnodarském a Bělgorodském kraji, které jsou pravidelně terčem ostřelování či dronových útoků.

Podíl Rusů, kteří nejsou připraveni bojovat a uzavřít smlouvu s ruským ministerstvem obrany, je 29 procent. Jedná se o významný nárůst, loni v únoru jich bylo dvacet procent.

Těch, kteří by naopak dobrovolně smlouvu uzavřeli, je čtrnáct procent. Loni v únoru bylo toto číslo totožné, vyplývá z tohoto konkrétního průzkumu, kterého se účastnili pouze muži ve věku od 18 do 60 let.

Z dalších otázek plyne, že si přesně padesát procent Rusů přeje obnovení vztahů se Západem, 54 procent z nich si přeje zvýšit výdaje na armádu, 63 procent respondentů se vyjádřilo pro mírovou smlouvu s Ukrajinou a 65 procent by si přálo zrušení sankcí proti Rusku. 85 procent dotázaných doufá, že se vláda v příštím roce zaměří na řešení vnitřních sociálních a ekonomických problémů.

Projekt Chronicles svoji část průzkumu provedl telefonickým šetřením od 10. do 17. září na vzorku 800 osob starších 18 let. Tento průzkum má statistickou odchylku 3,45 procenta. Skupina ExtremeScan provedla dohromady 11 průzkumů s odchylkou 4,35 procenta: jeden celoruský a deset v rámci jednotlivých ruských regionů, přičemž každého průzkumu se zúčastnilo 500 respondentů. Mimo Moskvu a Petrohrad se jednalo o Sverdlovskou oblast, Kradnodarskou oblast, Tuvinskou republiku, Bělgorodskou oblast, Baškortostán, Dagestán, Čečensko a Burjatsko.