Hlavní obsah

Rusové si stále častěji shazují bomby na své území

Bělgorod

Ruská střela s plochou dráhou letu Ch-59 selhala a 19. dubna dopadla u vesničky Krasnoje v Bělgorodské oblasti. Nepřekonala ani 92 km vzdálenou hranici Ukrajiny, uvedl v pondělí ruský telegramový kanál Astra.

Foto: Ministry of Defence of the Russian Federation/Handout , Reuters

Technik připevňuje střelu do podvěsu na ruský bojový letoun Suchoj Su-30.

Článek

Střela dopadla dva kilometry od vesnice Krasnoje, uvedl kanál Astra. Na místě dopadu ji pak zlikvidovali ruští vojenští pyrotechnici.

Kanál Astra upozornil, že během března a dubna zaznamenal 21 případů, kdy munice byla shozena z letadel na území Ruské federace nebo okupovaná území Ukrajiny.

Jen v posledních dvou březnových týdnech to bylo 16 případů, 30. března dopadly dvě půltunové bomby FAB 500 dva kilometry od vesnice Krjukovo. O dva dny dříve dokonce mezi Bessonovkou a Vesjolou Lopaní spadla jedenapůltunová bomba KAB-1500 a uzavřela cestu mezi oběma vesnicemi.

Týž den ráno se muselo evakuovat přes 140 obyvatel vesnice Bezymeno, kde spadla bomba FAB 250. Trvalo celý den, než se ji podařilo zneškodnit. Další bomba FAB 500 byla objevena ve vesnici Něčajevka.

Některá místa dopadů ruské munice do Bělgorodské oblasti .

Ruská armáda to označuje za „nenormální shoz munice“ a neuvádí příčinu. Množství takto nalezených bomb ale svědčí o nějakém problému, protože bomby by se neměly tak často nechtěně uvolňovat ze závěsníků.

Střely s plochou dráhou letu Ch-59 Ovod vypouštějí ruská letadla. Dvoustupňová střela byla vyvinuta v sedmdesátých letech. Původně ji poháněly dva raketové motory, v modernizované verzi Ch-59M z osmdesátých let jí raketový motor udělí počáteční zrychlení a pak ji pohání proudový motor.

Verze s proudovým motorem mají dolet 200 až 300 km. Jejich hlavice váží přes 300 kg. Vypouštějí z víceúčelových letounů Su-30M a  frontových bombardérů Su-24M a Su-34. Lze ji použít jak proti pozemním cílům, tak proti lodím.

Výběr článků

Načítám