Rusové si na vlastní území shodili už desítky klouzavých bomb

Důkazem o pádech ruských klouzavých bomb je dokument, jež se dostal do rukou ukrajinské rozvědky, která ho následně předala americkému deníku. Ten zahrnuje tabulky incidentů a cituje ze zpráv spjatých s odklízením bomb a evakuacemi. Podle všeho je jeho autorem pohotovostní oddělení bělgorodské městské správy. Údaje též do značné míry odpovídají těm zveřejněným nezávislým ruským médiem Astra.

Příčinou častých pádů ruských klouzavých bomb je podle expertů skutečnost, že jde o staré sovětské projektily s poruchovým přidělaným naváděcím systémem. O tom, že mají s navigací bomb Rusové opravdu problém, vypovídá i to, že většinu těch spadlých a nevybuchlých objevili civilisté jako lesníci, zemědělci nebo obyvatelé vesnic, přičemž ministerstvo obrany nebylo schopné určit, kdy byly shozeny.

Minimálně čtyři shozené bomby zasáhly přímo Bělgorod, město se 400 tisíci obyvatel, přičemž dalších sedm dopadlo do okolních předměstí. Nejvíc jich pak bylo nalezeno v okolí příhraničního města Grajvoron, a to jedenáct. Tam jich úřady musely několik nechat, protože se k nim za současné situace na ukrajinské frontě nelze bezpečně dostat.

Ačkoliv spadlé bomby ve většině případů nevybuchly, jedna z prvních zaznamenaných v dubnu 2023 vybouchla a na bělgorodské ulici vytvořila kráter o šířce 19,8 metru, roztříštila okna a zaparkovaná auta vymrštila na střechy okolních budov. O den později byla nedaleko nalezena ještě jedna nevybuchlá bomba zabořená sedm metrů pod zemí.

Ruská armáda tehdy uznala, že byl výbuch v Bělgorodu následkem „neúmyslného vypuštění letecké munice“ bombardérem Suchoj Su-34. Dokumenty obdržené americkým deníkem teď potvrdily, že šlo o klouzavou bombu FAB-500 s půltunou výbušného nákladu.

Místní úřady většinou o podobných incidentech mlčí, hlásí jako nehody nebo z nich viní ukrajinské ostřelování. Když čtvrtého května na Bělgorod dopadla další bomba, jež zranila sedm lidí a poničila více než třicet domů, gubernátor oblasti Vjačeslav Gladkov uvedl pouze, že „došlo k explozi“.

„Gubernátor vždy hlásí, co výbuch způsobilo, ale tentokrát se rozhodl tak neučinit. To nepřímo potvrzuje, že výbuch způsobila ruská bomba, jež na dům během bombardování dopadla. Škody tomu též napovídají,“ povšimlo si gubernátorova prohlášení nezávislé lokální zpravodajství Pepel.

Dvanáctého května další výbuch v Bělgorodě poničil několik pater obytné budovy a zabil 17 lidí. Ruská armáda z něj obvinila ukrajinskou raketu, ale dle videí z místa dopadu šlo pravděpodobně o další nechtěné bombardování klouzavou bombou, případně zásah ruské protivzdušné rakety. Stejnou příčinu má pak nejspíš i výbuch z 15. června v Šebekinu, kde se zřítila část pětipatrové budovy a zemřelo nejméně pět lidí.

Podle současných a dosud nepodložených čísel Astry si Rusové na vlastní území a okupované území Ukrajiny za poslední čtyři měsíce shodili více než sto klouzavých bomb. To odpovídá i tomu, že se ve stejném časovém období počet nasazení těchto zbraní výrazně zvýšil.

Ruské bombardéry mohou klouzavé bomby vypouštět na vzdálenost přibližně 64 kilometrů, a vyhnout se tak zachycení většinou ukrajinských protivzdušných systémů. Od jejich vyvinutí jich Rusové použili stovky. Tudíž, ačkoliv jejich poruchovost není zanedbatelná, z pohledu Rusů jejich nasazení za občasné ztráty ve vlastních řadách nejspíš stále stojí.

Klouzavé bomby také sice nejsou tak přesné jako střely s plochou dráhou letu, ale to kompenzují vyšší výbušností. „Podle našich odhadů selhává jen zlomek těchto bomb, takže to neovlivňuje praktickou efektivitu této zbraně, ať už to zní cynicky, jak chce. Na rozdíl od západních precizních bomb jsou naváděcí systémy těch ruských vyráběny poměrně levně a ve velkých množstvích, a to s použitím civilní elektroniky, od níž se požaduje mnohem nižší spolehlivost,“ shrnul ruský armádní expert Ruslan Levjev.

Klouzavé bomby byly klíčovou zbraní při zničení Avdijivky, nad kterou pak Rusové v únoru převzali kontrolu. „Ty zbraně Rusku umožňují nahradit nedostatečnou zásobu taktických ze vzduchu vypouštěných střel a vyhnout se užívání nenaváděných bomb, jež piloty vystavuje většímu riziku sestřelení,“ stojí v nedávné analýze Mezinárodního institutu strategických studií.

Nejlepší ukrajinskou zbraní proti těmto bombám jsou americké rakety systému protivzdušné obrany Patriot, jež mohou ruské letouny sestřelit ještě před vypuštěním bomb, ale těchto systémů a raket mají Ukrajinci nedostatek. Rusové na ně proto vsázejí čím dál tím víc a vyvinuli také jejich těžší verzi FAB-3000, jež, jak název napovídá, by měla unést 3 tisíce kilogramů výbušniny. Ta byla poprvé použita 21. června proti ukrajinské vesnici Lypci.