Článek
Už jen samotný fakt, že ruské vojenské velení tuto konverzaci vedlo, ale Washington a další ukrajinské spojence znepokojil. Zjištění totiž poukazuje na frustraci generálů na bojišti a naznačuje, že kremelské hrozby jadernými zbraněmi nemusí být jen planými slovy.
Přesto, dodávají Američané, Washington zatím nezaznamenal, že by Moskva zbraně přesouvala či se snad chystala k jejich použití.
„Ruské komentáře o možném použití jaderných zbraní nás hluboce znepokojují a bereme je vážně. Situaci nadále monitorujeme, jak nejlépe umíme. V tuto chvíli nemáme žádné náznaky, že by se Rusko na jejich použití chystalo,“ uklidňoval bezpečnostní mluvčí Bílého domu John Kirby.
Pentagon předpokládá, že Rusko má v zásobě na dva tisíce jaderných zbraní, které může využít na bojištích.
Taktické jaderné zbraně jsou určeny k použití na kratší vzdálenost než mezikontinentální balistické střely a jejich cílem je dosáhnout krátkodobějšího úspěchu útočící strany.
Vojenští experti tvrdí, že použití jaderné zbraně by výrazně změnilo dynamiku války na Ukrajině. Ačkoli by výsledná zkáza závisela na mnoha faktorech, včetně velikosti zbraně či třeba síly větru, i malý jaderný výbuch by mohl mít za následek tisíce mrtvých a učinit další části Ukrajiny neobyvatelnými.
Moskva sice čas od času jaderným arzenálem zachřestí, zároveň ale neustále opakuje, že si nepřeje jaderný konflikt a že je třeba dělat vše pro to, aby se mu podařilo zabránit. Naposledy ve středu vydala prohlášení, ve kterém se dušuje, že Rusko udělá vše, co bude v jeho silách, aby použití jaderných zbraní zabránilo.
Biden Putinovi nevěří. Proč mluví o jaderných zbraních, když je nechce použít?
