Rusové od začátku invaze poškodili každou desátou ukrajinskou nemocnici

Jako útoky na zdravotnickou péči jsou zaznamenávány nejen ty, jejichž cílem jsou nemocnice, ale i útoky na lékárny, sanitky či individuální zdravotníky, vysvětluje server United24 News. Takové ataky jsou pochopitelně klasifikovány jako válečné zločiny a důkazy, že se jich Rusko běžně dopouští, jsou v tuto dobu už více než průkazné. Přesto je nutné podotknout, že jde o taktiku, jež Rusku již v minulosti prošla. Existují totiž také důkazy, že podobných hrůz se Rusové dopouštěli i v Čečensku a Sýrii.

Podle zveřejněných statistik se Rusko zatím na Ukrajině dopustilo 845 útoků na zdravotnickou infrastrukturu, 742 útoků na nemocnice a kliniky, 275 útoků na zdravotníky, 101 útoků na nemocniční zařízení, 79 útoků na dětskou zdravotní péči a 60 útoků na mateřskou zdravotní péči. Server United24 News též zmiňuje některé z těch nejvýznamnějších.

Jen za první měsíc invaze Rusové zaútočili na Mariupolskou oblastní zdravotnickou asociaci dětského a ženského zdraví, Izjumskou ústřední městskou nemocnici, Makarivskou víceúčelovou nemocnici intenzivní péče, Černihivskou oblastní dětskou nemocnici a Trosťaneckou městskou nemocnici. V Mariupolu ruské ostřelování zabilo tři lidi a dalších sedmnáct zranilo, a to včetně dětí a rodících žen. Svět obletěla fotografie na nosítkách vynášené rodící Iryny Kalininové, jež svým zraněním později podlehla. Nepřežilo ani její dítě.

Útok na nemocnici v Makarivu se zase vyznačoval tím, že nemocniční areál Rusové ostřelovali déle než týden. Dokonce i poté, co už byla nemocnice zcela evakuována. V Černihivu si pak Rusové zdánlivě vybíjeli frustrace z neúspěšného tažení na Kyjev a na nemocnici útočili i navzdory tomu, že její personál pevně vymáhal zákaz přibližování vojenských vozidel k areálu, aby nemohlo být pochyb o tom, že nemocnice není legitimním vojenským cílem.

Situace v Trosťanci byla odlišná už jen proto, že ten Rusové okupovali. V momentě, kdy se začaly objevovat zprávy o blížících se ukrajinských vojskách, se však personál nemocnice podle očitých svědků snažili zastrašit, což vedlo až k tomu, že na nemocnici vypálili střelu z tanku. Za měsíc ruské okupace byl v budově nemocnice spálen operační sál, poničeno gynekologické, porodní a chirurgické oddělení, zcela zničena střecha oddělení infekčních chorob a ostřelování zdevastovalo vnější zdi. Po osvobození se tak nemocnice nemohla vrátit do provozu.

V dubnu 2022 útoky na nemocnice pokračovaly. Baštanskou víceúčelovou nemocnici zasáhla podle expertů řízená střela s nízkou dráhou letu i přesto, že nemocnice stojí odděleně od jakýchkoliv dalších objektů, což znamená, že prakticky nelze popřít, že opravdu byla zamýšleným terčem.

Dalším cílem byla Balaklijská klinická víceúčelová nemocnice intenzivní péče, již Rusové obsadili. „Vyhrožovali nám, ve tmě stříleli do vzduchu a všude po nemocnici. Šéfa našeho oddělení akutní péče udeřili do hlavy pažbou. Našim doktorům přikázali lehnout si na podlahu a pak začali střílet na zem. Náboje se odrážely a mohly zasáhnout kohokoliv. Pustili nás a odešli, ale dali nám ultimátum: Nikdo z nás tam do rána nesměl zůstat,“ popsal jeden ze zaměstnanců nemocnice.

Po prvních měsících války významných činů agrese vůči nemocnicím ubylo, ale neustaly. Ještě v listopadu 2022 pak ruská raketa zasáhla porodní oddělení ve Vilňansku a zabila novorozence. „Ruská monstra v noci na malé porodní oddělení vilňanské nemocnice vypálila obří rakety. Naše srdce přetékají smutkem; bylo zabito miminko, které právě přišlo na svět,“ vyjádřila se k útoku hlava vojenské administrativy Záporožské oblasti Oleksandr Staruch.

V říjnu 2023 ruská raketa zničila vrchní patro Beryslavské nemocnice v Chersonské oblasti a letos v červnu další tři rakety zasáhly nemocnici v samotném Chersonu. Ruské útoky na nemocnice tedy od začátku války nepřestaly. Je však nutno uznat, že pondělní ostřelování dětské nemocnice v Kyjevě, jež si podle údajů OSN vyžádalo 27 civilních obětí, většinu těch předchozích svou monstrozitou výrazně zastiňuje.