Rusové nepřišli k soudu v Haagu, kde Ukrajina žádá zastavení invaze

Předsedající soudkyně Joan Donoghueová ostatní soudce informovala o vzkazu ruského velvyslance v Nizozemsku, který jí oznámil, že zástupci jeho země se nehodlají zúčastnit ústního projednávání. Slyšení tak začalo bez nich.

„Rusko musí být zastaveno a tento soud musí v jeho zastavení sehrát svou roli,” řekl na úvod ukrajinský zástupce Anton Korynevyč.

Soud bude jednat dva dny. Svoje argumenty v pondělí přednese Ukrajina a Rusko v úterý dostane příležitost odpovědět. Kyjev soud žádá, aby Rusku přikázal „okamžitě zastavit vojenské operace, jejichž uváděným účelem a cílem je zabránění údajné genocidě a její potrestání” v separatistických regionech na východě Ukrajiny.

Rusko opakovaně tvrdí, že Ukrajina utlačuje rusky mluvící obyvatelstvo Donbasu a ruský prezident Vladimir Putin při oznamování invaze na Ukrajinu hovořil o „genocidě”, což však zahraniční činitelé i pozorovatelé odmítají jako nepatřičné.

Kyjev svou stížnost opírá o Úmluvu OSN o zabránění a trestání zločinu genocidy z roku 1948, kterou Rusko a Ukrajina ratifikovaly a která umožňuje státům projednat svoje neshody před Mezinárodním soudním dvorem. Kyjev argumentuje tím, že tvrzení o genocidě je smyšlené.

Soud by ve věci mohl rozhodnout během několika dní, i kdyby však Rusku přikázal zastavit útok na Ukrajinu, Moskva se podle expertů verdiktem téměř jistě nebude řídit. Tribunál pak může v případě neuposlechnutí svého rozhodnutí věc předat Radě bezpečnosti OSN, tam má však Rusko právo veta a jakoukoli rezoluci namířenou proti Moskvě tak může zablokovat.

Dnešní a úterní slyšení nicméně dává Ukrajině k dispozici další význačnou platformu, na níž může vyjádřit nesouhlas s postupem Moskvy. „Myslím, že je to součást celkové diplomatické strategie, jejímž cílem je vyvinout co největší nátlak na Rusko,” řekl agentuře AP Terry Gill, profesor vojenského práva z Amsterodamské univerzity.