Rusové na Kyjev poslali cirkon, svou nejutajovanější zbraň

Ukrajinská Státní služba pro mimořádné situace (DSNS) v pondělí informovala, že při ruském útoku na Kyjev bylo zraněno celkem devět lidí. Protivzdušná obrana sestřelila dvě balistické rakety, jejichž trosky se zřítily v centru města a dalších třech čtvrtích. Poškozených je několik domů, mezi nimi třípodlažní budova s tělocvičnou. Zasažena byla také akademie výtvarného a užitého umění a designu, kde jsou poničeny učebny, kongresový sál nebo výstavní prostory, píše server Ukrajinska pravda.

„Dnes nepřítel vypustil cirkony, které byly sestřeleny přímo nad Kyjevem. Podle výsledku primární analýzy úlomků dvou střel, které dopadly do hlavního města,“ napsal v pondělí web Defense Express s tím, že má informace z vlastních zdrojů.

Také zdroje Ukrajinské pravdy potvrdily, že se jednalo o „cirkonový“ útok, o čemž svědčí označení charakteristické pouze pro tento typ zbraně. „Jednotlivé trosky mají navíc označení, že byly vyrobeny v roce 2022. Také jednotlivé části nalezené v různých oblastech hlavního města se shodují s částmi, které zůstaly po předchozím útoku cirkonem,“ napsal web.

Defence Express připomněl, že úlomky první rakety sestřelené v únoru dopadly na silnici v kyjevském Desňanském obvodu, nalezeny byly velmi roztříštěné trosky, jejichž analýza trvala pět dní. „Nyní jsou k dispozici mnohem informativnější fragmenty,“ uvedl web. Ty podle něj umožní provést hlubší analýzu, dají přesnou odpověď na typ motoru, naváděcí systém, použité materiály atd.

„Obecně se jedná o poměrně značné množství informací, které nám umožní posoudit skutečné schopnosti cirkonu a úroveň technologií, kterých může Ruská federace v současné době dosáhnout pro vytvoření své nejtajnější střely,“ napsal Defense Express.

Dodal, že dosud neexistovala jediná fotografie střely 3M22 Cirkon, pouze nekvalitní videa jejího startu zveřejněná ruským ministerstvem obrany. Přesná charakteristika rakety tak zůstává tajemstvím.

Zkoumání střely z února ukázalo, že byla vyrobena na přelomu loňského a letošního roku. Cirkon (v kódu NATO SS-N-33) patří mezi nejmodernější ruské střely s plochou dráhou letu. Je poháněna náporovým motorem s nadzvukovým spalováním typu scramjet. Má mít dolet 1000 km, i když některé zdroje uvádějí, že se stávajícím palivem jen 500 až 600 km, a unese hlavici o hmotnosti 400 kg. Ta může být i termojaderná. Odpalovat ji lze z lodí a ponorek a vyvíjela se i pozemní varianta.

Střela byla poprvé otestována v dubnu 2017, další testy následovaly v odstupu tří čtyř měsíců. Ruský prezident Vladimir Putin uvedl v únoru 2019, že střela může dosáhnout devítinásobné rychlosti zvuku a může se používat proti pozemním i námořním cílům.

Přestože ruské velení uvádělo už v roce 2017, že je střela zařazena ve výzbroji, v lednu 2020 námořnictvo potvrdilo, že se střela teprve testuje a do služby by se měla dostat během několika let. Předpokládá se, že je ve službě od začátku loňského roku, kdy byla na palubě lodi Admiral Gorškov, jež se účastnila společného cvičení s Čínou a JAR. Sériová výroba byla zahájena o dva roky dříve.

Podle vojenského a politického komentátora skupiny Information Resistance Oleksandra Kovalenka je ale užití cirkonu proti Kyjevu nepravděpodobné, protože k tomu potřebuje vhodný nosič na Černém moři.

„Pro tuto střelu je nutné použít vhodný unikátní nosič. Může to být buď ponorka, jaderná ponorka, které nejsou v Černém moři, nebo se jedná o těžký jaderný raketový křižník typu Petr Veliký, který také není v Černém moři. Proto si nemyslím, že je to cirkon,“ uvedl pro web Oboz, ale dodal: „Pokud Rusové v posledních letech nevytvořili pozemní nosič pro tyto střely.“

Teoreticky může podle něj tato střela zasáhnout Kyjev z Krymu. „Ale na druhou stranu, Rusové mají jiné zbraně, které by mohly být efektivněji použity k úderu na hlavní město. Proč by právě tato součást raketových zbraní měla být použita, je velkou otázkou,“ uvedl Kovalenko.

Defense Express tvrdí, že Rusko vypustilo v pondělí cirkony právě z okupovaného Krymu, zůstává ale podle něj nejasné, odkud přesně byly odpáleny, zda ze stacionárního systému Utes, který je znám také jako Object-100-Sotka, nebo z modernizovaného mobilního komplexu Bastion.

Již po únorovém útoku cirkonem proti Kyjevu se hovořilo o tom, že jde zřejmě o pokus ověřit střelu na bojišti. Může jít i o propagandistické důvody, kdy chce Rusko ukázat, že má střely, proti nimž není obrany. Použít ji proti městu je ale nesmyslné, takto drahá a sofistikovaná střela je určena k ničení cenných cílů, jako jsou letadlové lodě nebo velké elektrárny.