Článek
Žuravljov hovořil o tom, že „každý“ Rusko vyzývá k tomu, aby s Ukrajinou usedlo k jednacímu stolu. To podle něj není problém, protože Moskva už své podmínky uvedla. Poslanec dodal, že pokud by došlo k vyjednávání, tak „oni“, čímž pravděpodobně myslel Západ, hovoří o třech možných scénářích. Ne každý z nich se mu ale zamlouvá.
„První z nich je korejská varianta. Je nepřijatelné zastavit se na současné demarkační linii,“ odmítl Žuravljov. „Druhá možnost je podle mého názoru přijatelnější: podobná, jako tomu bylo s Východním a Západním Německem. To vyžaduje kapitulaci Ukrajiny, aby takové rozdělení mohlo vzniknout,“ uvedl.
„Třetí možnost se mi líbí ze všech nejvíc. Je to jako mnichovská dohoda v roce 1938, vzpomínáte? Vedoucí národy se spolu sešly: Itálie, Francie, Německo a tamti ostatní. Rozdělili Polsko. Bylo to normální, bylo to vynikající. Tato varianta je nejpřijatelnější,“ uvedl poslanec, aniž si uvědomil, že v rámci mnichovské dohody došlo k postoupení československých Sudet nacistickému Německu.
Vojáci KLDR se vrátí z Ukrajiny v pytlích na mrtvoly, řekl americký velvyslanec v OSN
K rozdělení Polska, o kterém poslanec mluvil, nicméně skutečně o rok později, 23. srpna 1939, došlo v rámci paktu Ribbentrop-Molotov. Ten porušil řadu mezinárodních norem, smluv a dohod, včetně sovětsko-polského paktu o neútočení z roku 1932. Sovětský svaz a nacistické Německo si v rámci paktu mimo jiné rozdělily Polsko podél linie řek Narev, Visla a San.
Týden po podpisu paktu, 1. září 1939, následně Německo zaútočilo na Polsko. O 19 dní později zaútočil i Sovětský svaz. Pakt následně v červnu 1941 porušil Hitler zahájením Operace Barbarossa, tedy útokem na SSSR.
Nemáme o čem jednat
Žuravljov nicméně následně prohlásil, že neví, o čem by se teď vlastně dalo jednat. Rusko totiž podle něho odjakživa žádá záruky a mezitím si Západ do Severoatlantické aliance pozval Finsko a Švédsko. Tyto dvě země ovšem do aliance vstoupily až poté, co Rusko bezdůvodně zaútočilo na Ukrajinu, což opomenul.
O první variantě, tedy o zastavení bojů na současné linii fronty, hovořil například republikánský kandidát na amerického viceprezidenta J. D. Vance, který poodhalil možný bleskový plán exprezidenta Donalda Trumpa na zastavení války na Ukrajině.
„Myslím, že to vypadá tak, že si Trump sedne a řekne Rusům, Ukrajincům a Evropanům: Musíte to vymyslet. Jak vypadá mírové urovnání? Nejspíš vypadá jako současná demarkační linie mezi Ruskem a Ukrajinou, která se stane demilitarizovanou zónou,“ cituje Vance server Newsweek.
Rozdělení Ukrajiny po vzoru Německa zmínil dnes již bývalý generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Západní Německo v roce 1955 vstoupilo do NATO, kdežto Východní nikoli.
„Když existuje vůle, existují i způsoby, jak najít řešení. Ale potřebujete určit linii, po jejímž překročení se aktivuje článek 5. A Ukrajina musí kontrolovat celé území až k této hranici,“ uvedl Stoltenberg podle britského listu The Financial Times.
O tom, že by Ukrajina měla dopadnout jako v roce 1938 Československo, ale západní lídři nehovoří. Naopak tuto dohodu používají jako příklad, proč by se agresorovi nemělo ustupovat a že politika appeasamentu, tedy ustupování agresorovi výměnou za mír, nefunguje. Psal o tom například deník Time.
Co chtějí obě země
Ukrajina již od začátku války hovoří o tom, že jediný přijatelný a spravedlivý mír je, že Rusko odejde ze všech okupovaných území, včetně Krymského poloostrova, který Ruská federace nezákonně anektovala v roce 2014. Za zavřenými dveřmi už se sice hovoří o tom, že by k postoupení nějaké části území přece jen mohlo dojít, oficiálně tyto informace ale Ukrajina odmítá.
Rusko nesouhlasí s tím, že by z území Ukrajiny mělo odejít, a kromě Krymského poloostrova vyžaduje, aby se Ukrajina stáhla z celé Chersonské, Luhanské, Doněcké a Záporožské oblasti. Ani jednu z nich však plně nekontroluje.