Ruský plyn přes Ukrajinu před vypnutím frčel jako o závod

Rusko loni zvýšilo meziročně export plynu do Evropy o 14 procent na 32,1 miliardy kubických metrů. Plyne to z údajů Gazpromu o vývozu přes Ukrajinu a z údajů Evropské sítě pro přepravu plynu ENTSOG, uvedl TASS.

V roce 2023 bylo plynovody do Evropy dodáno podle zdrojů obou organizací 28,15 miliardy kubických metrů zemního plynu. Fórum zemí exportérů plynu uvádí 27 miliard. Podle mezinárodního energetického úřadu byly dodávky ruského plynu do Evropy v roce 2023 nejmenší od sedmdesátých let (uvádí ovšem pouze souhrnný export do Evropy a Turecka v objemu 45 miliard kubických metrů).

Loni pak export stoupl a nadále rostl i v závěru roku, když se blížilo vypnutí ukrajinského tranzitu. V prosinci 2024 činil dokonce 2,83 miliardy kubických metrů, v listopadu pak 2,75. Pro srovnání v prosinci 2023 bylo do Evropy pomocí plynovodů exportováno 2,6 miliardy kubických metrů zemního plynu.

Skrz plynovody přes Ukrajinu bylo do Evropy loni dodáno 15,4 miliardy kubických metrů. To je 48 procent celkového loňského ruského vývozu plynu potrubím do Evropy. I samotné dodávky přes Ukrajinu loni vzrostly, a to o šest procent. To, že Ukrajina nadále neumožní transport ruského plynu přes své území, je tedy pro Rusko bolestné.

Ruský export plynu ovšem loni stoupl hlavně jižní cestou na jih a jihovýchod Evropy. Přes plynovod Turkish Stream podle údajů získaných TASSem stoupl meziročně o 23 procent na 16,7 miliardy kubických metrů.

Stoupl však i objem ruského plynu do Turecka, kam bylo podle tureckého energetického úřadu dodáno loni za prvních deset měsíců roku 15,5 miliardy kubických metrů plynu.

TASS se ve svém článku snaží bagatelizovat dopad rozhodnutí Kyjeva neprodloužit původně pětiletou smlouvu s ruským Gazpromem o přepravě plynu přes ukrajinské území.

S odvoláním na nejmenované experty zmiňuje i možnost, jak výpadek řešit - Rusko by svůj plyn prodalo ještě před jeho exportem ázerbájdžánským, tureckým, maďarským či slovenským společnostem. Tyto firmy by pak mohly k jeho dopravě využít plynovody vedoucí přes Ukrajinu, protože právnicky by už nešlo o ruský plyn.

Ukrajina je ochotna na žádost Evropské komise přepravovat přes své území plyn, který nebude ruský. Záměrem EU však je, aby se do Evropy přes Ukrajinu dodával plyn fyzicky vytěžený v Ázerbájdžánu nebo jiné zemi, ale nikoliv v Rusku.

I kdyby se použila tato obezlička, nějakou dobu by to trvalo, objem vyváženého ruského plynu by tak poklesl a nebyl by už ani cenově výhodnější. Rusko by zároveň i tak přišlo o část příjmů, které používá k financování své války na Ukrajině.

Vyčíslit tyto ztráty dopředu není možné. Obtížné je už jen určit možný finanční dopad výpadku, protože cena plynu se mění a často jde o předem dojednané dlouhodobé odběry, u nichž se cena liší od okamžité ceny na trhu. Rusko navíc uvádí vývoz v kilowatthodinách, a ne v kubických metrech. Jeden metr krychlový odpovídá 10,55 kWh.

Na konci loňského roku stoupla cena za MWh plynu na 49,1 eur (1237 Kč), 2. ledna ale spadla na 40,9 eura (1030 Kč). Loni na začátku ledna se pohybovala cena okolo 28 až 36 eur a do března klesala až na 33 eur. Pak začala růst a pohybovala se kolem 40 eur. V souvislosti s rozhodnutím Kyjeva na konci roku vzrostla, ne však na hodnoty z roku 2023. Předloni se po většinu roku pohybovala mezi 50 a 60 eury (1260 až 1512 Kč) za MWh.

Na Česko nebude mít zastavení tranzitu ruského plynu přes Ukrajinu vliv. Negativně ovlivní hlavně Slovensko. Ostatní evropské státy si zajistily dodávky plynu jiným způsobem. Vyplývá to z vyjádření ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) a energetických odborníků. Česko má zajištěný přísun plynu například z Nizozemska či Norska, má ale také uzavřené smlouvy například s Alžírském.

Během posledního roku sice do země proudil většinou právě ruský plyn, jednotliví obchodníci ho ale nakupovali kvůli jeho nízké ceně. Plyn ze západu prodražovaly německé přepravní poplatky. Ty ale Berlín zrušil, od 1. ledna 2025 je nově vybírá jen vnitrostátně, a nikoli na přeshraničních bodech. Zrušení německých poplatků za tranzit plynu zvýší dovoz ze západu, náklady na něj klesnou o sedm procent, míní experti. Ceny energií v ČR to podle nich nezmění.