Článek
Den před svou smrtí Prokofjevová na svém telegramovém kanálu „Žurnalistka Z“ dala najevo, že Ukrajina jako stát podle ní neexistuje. „Kdesi na hranicích se zemí 404,“ napsala v úterý zpravodajka s odkazem na známou chybovou hlášku po zadání neexistující internetové adresy. Na přiložené fotografii pózovala v maskáčích a s kamerou umístěnou na helmě.
„Válečná korespondentka Pěrvého kanalu Anna Prokofjevová zemřela při výkonu své profesionální služby. Televizní štáb narazil na nepřátelskou minu,“ oznámila pak o den později její stanice na sociální síti Telegram.
Anna Prokofjevová na archivním snímku
Dva dny před svou smrtí přitom Prokofjevová informovala o dalších členech štábů ruských médií, kteří byli tento týden zabiti na Ruskem okupovaném území Ukrajiny. Šlo o kameramana ruské armádní televize Zvězda Andreje Panova, korespondenta listu Izvestija Alexandra Fedorčaka a řidiče Alexandra Sirkeliho. Podle Prokofjeové jejich auto zasáhla střela HIMARS.
„Loví je. Jsou to naši novináři, jsou to váleční korespondenti,“ obvinila Kyjev z cílených útoků na novináře mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová. Podle údajů Mezinárodní federace novinářů přitom od zahájení úplné ruské invaze v únoru 2022 na Ukrajině zahynulo nejméně 21 novinářů, přičemž většina z nich byla z ukrajinských a západních médií.
Na ruském území pak zřejmě v zajetí zahynula ukrajinská novinářka Viktorija Roščynová. Spolupracovnice webu Ukrajinska pravda zmizela v roce 2023, když mířila na okupované území Ukrajiny. Ruské úřady potvrdily její zadržení až v dubnu 2024, v říjnu téhož roku pak bez bližších podrobností oznámily, že mladá žena zemřela.
