Článek
Na konci dubna vydalo Hlavní zpravodajské ředitelství ukrajinského ministerstva obrany (GUR) prohlášení o přestřelce mezi ruskými jednotkami ze sibiřské republiky Burjatsko a čečenskými bojovníky Ramzana Kadyrova. K přestřelce došlo v obci Kyselivka v okupované Chersonské oblasti a vztaženo do ní bylo až 100 vojáků.
„Příčinou mezietnického konfliktu je neochota Burjatů přejít do ofenzívy a 'nerovnost' jejich poměrů ve srovnání s Čečenci,” uvedla tehdy GUR.
Ruská armáda utrpěla devastující ztráty mezi nižšími důstojníky, míní Britové
Čečenci, přezdívaní ukrajinskou armádou „tiktokoví vojáci”, totiž nikdy nechodí do první linie, vždy zůstávají v týlu. Podle Ukrajinců je jejich úkolem v podstatě donutit ostatní jednotky k postupu vpřed. Na ty, kdo by se snad jen pokusili z boje ustoupit, nemilosrdně střílí.
Menšiny jsou potravou pro děla
Analytici z Jamestown Foundation soudí, že chudým válečníkům z Burjatska bude nepochybně vadit i skutečnost, že si Čečenci uzurpují většinu kořisti pro sebe.
Musím se dostat pryč, náhrada není, nikdo sem nechce, říká ruský voják v odposlechu
Třecí plochy mezi těmito dvěma skupinami mohou být způsobeny i tím, že před téměř třemi desetiletími bojovaly na opačných stranách – v Čečenské válce.
Burjati se rovněž účastnili války na Donbase, která začala v roce 2014. Zásadní roli tehdy hrála například 37. samostatná gardová motostřelecká brigáda se sídlem na Dálném východě, poznamenává think-tank. Ta se účastní i letošní ruské invaze.
Asi po měsíci války musela mezi svými řadami řešit případ vzpoury, když kvůli velkému počtu obětí jeden z nespokojených vojáků přejel svého velitele tankem.
Rusové bezostyšně přiznali, že kradou ukrajinské obilí
Burjati nejsou jedinou etnickou menšinou, která vykazuje nepoměrně větší ztráty. Souvisí to s tím, že mladíky z chudých oblastí, kteří nemají moc jiných možností, jak si zajistit šanci na slibnější kariéru než narukovat, ruská armáda využívá jako takzvanou „potravu pro děla”.
„Kreml potřebuje k udržení své kampaně na Ukrajině neustále nabírat nové vojáky. Dosud se jeho úsilí soustředilo především na severní Kavkaz, Dálný východ a Sibiř. Vzhledem k tomu, že místní obyvatelé neprojevují přílišné nadšení pro válku Moskvy na Ukrajině, čečenské vedení stále častěji verbuje Nečečence, které cvičí a vysílá do konfliktní zóny,” píše v analýze Jamestown Foundation.
Rusové verbují chudé muže z odlehlých koutů země. Umírají na Ukrajině ve velkém
Možná překvapivě zůstává ochota jít bojovat právě mezi Burjaty, Dagestánci a Osetinci. I u nich se to ale podle think-tanku změní, „čím více odvedenců se bude vracet domů v pytlích na mrtvoly”.
Novinky se zapojily do projektu Česko si povídá. Chcete se zapojit do diskuze o klíčových tématech, která rozdělují společnost? Odpovězte na následující otázku. Více informací zde.