Článek
Pro rezoluci hlasovalo jen Rusko, Čína a Brazílie, zbývajících 12 členů rady se zdrželo. Přijetí rezoluce, předložené Ruskem, vyžadovalo hlasy nejméně devíti z 15 členů RB OSN a také, aby nikdo z pětice stálých členů – Čína, Británie, Francie, Rusko a USA – nevyužil svého práva veta.
Dosud nevysvětlené výbuchy zasáhly 26. září tři z celkových čtyř potrubí plynovodů Nord Stream 1 a Nord Stream 2, kterými Rusko posílalo a plánovalo posílat plyn do Německa a dále do Evropy. V tu dobu plynovodem Nord Stream 1 plyn neproudil, což Rusko zdůvodňovalo nutnou údržbou. Nord Stream 2 byl sice dokončen, kvůli válce na Ukrajině a protiruským sankcím ale nebyl spuštěn.
Ruský návrh vyzýval generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese, aby zřídil speciální mezinárodní komisi, která by dostala na starosti vyšetřování a pohnání viníků k odpovědnosti.
U plynovodu Nord Stream se objevil tajemný objekt
Rezoluci Rusko připravilo po zveřejnění článku amerického investigativního novináře Seymoura Hershe, který s odvoláním na nejmenovaný zdroj napsal, že sabotáž plynovodu mají na svědomí Američané, konkrétně potápěči amerického námořnictva na příkaz prezidenta Joe Bidena. Bílý dům článek kategoricky odmítl a označil ho za „naprosto lživý a čistou fikci“.
Dosud není jasné, kdo stál za poškozením plynovodů, které byly schopny dopravovat do Evropy až 110 miliard metrů krychlových zemního plynu – tedy více, než kolik činil celkový vývoz ruského plynu mimo země bývalého Sovětského svazu v roce 2022.
Německé úřady vycházejí z toho, že exploze byly dílem sabotáže, pachatele ale neznají. Stále se prověřuje několik možných hypotéz. Rusko označilo incident za teroristický útok a naznačilo, že za ním stojí západní země. List The New York Times nedávno napsal, že za sabotáží mohla být proukrajinská skupina. Ukrajina jakékoli zapojení do věci odmítá. O věrohodnosti této verze pochybuje i Rusko, napsal list Kommersant.